Můra73: Vím. Trochu Tě znám.
Díky moc.

Gora: Děkuji za podnětný komentář, nechám si to projít hlavou

snake_01: Dík.

Neu: Díky moc.

Danula: Díky Danulo

Lenča: Dík
:-)

Gora: Díky moc. Škoda že se tu někteří vyskytují už jen výjimečně, jiní vůbec.

Můra73: Nevnímal jsem přichází pošta to jako metaforu, přesně v duchu zinyho odpovědi snakemu. Jinak klidně se tři.
:-)

Danula: Dík

Hořký úděl básníků.
:-)

Lenča: Díky moc.

Když se to nedá vydržet.
Jednou na dovolené se vedle naší chatky utábořila parta která celé noci hrála na rozladěnou kytaru a falešně zpívala, nejsem žádná fajnovka, ale bylo to mučení. Tohle je spíš o vztahu. Fajn mini.

Nevím, jak jsem to mohl minout. Na začátku jakoby ten rytíř byl v tobě a pak jakoby si ten obraz vyprojekovala na někoho koho si potkala. Má to tak většina lidí. I já projekuji obraz své vnitřní ženy na některé ženy, které potkávám, fyzicky nebo virtuálně a vnímám, že některé ženy projekují obrazy svých vnitřních mužů na mě. Máš v sobě předobraz (archetyp) rytíře hrdiny a to je moc pěkné, ta černá barva je na místě, ten předobraz je v tvém nevědomí. Dost Jungovi analytické psychologie. Báseň je to moc pěkná. Velmi vhodná fotka k ní. Rytíř má hlavu,ale není v obraze. Je to tajemné, v souladu s básní.

Přeji Ti krásný narozeninový den.

Nejdřív voní deštěm a pak rezaví, takový už je život. Tvoje parketa.

Nemůžeš se dočkat sluníčka tak mu polezeš naproti? Tvoje klasika, tohle umíš.

Filozofická báseň. Vědecky pitváme svět a vnášíme do něj zmatek. Víme o něm míň než kdybychom na něj nazírali jako na celek. Skvělá alegorie, krásný pestrý gobelín symbolizuje svět. Škoda, žes u ní nezůstala, kalná voda na ni nijak přirozeně nenavazuje a smysl kachlíkových stěn mi uniká dílo díky tomu na mne nepůsobí jako sevřený celek.
Ale ten gobelín nemá chybu.

Haiku není ani jedno, ale umíš pobavit. Obzvlášť třetí miniatura se mi líbí.

Moc se mi líbí. Zahrávám si s myšlenkou prohodit to jsi na jsi to, ale nevím.

Moc pěkné.

Zvukomalebnost nedokážu posoudit. Ale je to zajímavé. Dá se za tím vidět lecos. Trochu připomíná Chan Šanovi buddhistické alegorie.

Měl by ses opálit, aby na Tebe nešly můry.
Oba texty se mi moc líbí. První působí po jazykové stránce velmi přirozeně, až lehce. Píše Ti příroda?
Druhý je střípek života. Mám taková haiku rád.