taron: Ayla: hereticbeast: Velkej dík vám všem!

Stokrát ztracená generace,
peníze, vzpoury, lenost, násilí.
Věčné hledání sebe bez inflace,
štěstí bez husy v neděli.

Chtěli jsme to nebo nechtěli?

(1992)

První strofa je vyrovnaná, jsou tam oba, pak to je jednostrané, žena se z toho zcela vytratila (nebo muž?). Celek působí víc živočišně než eroticky, ale proč ne?
Minimalizace mi zcela vyjmečně příjde na škodu, řekl bych, že ponižuje erotiku na prostředek k uvolnění napětí.
Nicméně napětí v tom je, to Ty umíš, takže báseň dostála svému názvu. Takže i s výhradama je to dobrý.

Taky jsem minulý týden seděl v horách na Slovensku na terase při svitu hvězd do hluboké noci při sklence vína, komáři tam nebyli, tak to bylo super, bouřka nebyla a žena neodešla, nevadí vína bylo pro oba dost :-). A přestože jsme debatovali, bylo v tom nejhlubší ticho. Vnímám ho z tvé básně, kterou si okořenil ŽblaBuňkovským humorem. Připíjíš s hvězdami, podobně psal i Li Po, než se utopil, když si chtěl na připít s odleskem měsíce na vodní hladině.

Je mi ctí, že se můj příběh potkal s tvými verši.
Fakt bez patosu :-).

Má to hloubku, nezůstalo u výkřiku, dokázala jsi téma rozvinout ale neutekla si z něj. Tak by to mělo být.
Myslím, že jsi věděla co chceš psát a šla si za tím. Možná ty básně v sobě máme hotové a je jediné umění. Odkrýt je.

Jo a zase jsi mi připomněla písničku, to je docela fajn, já si tím nacházím věci, co už jsem dlouho neposlouchal.
http://youtu.be/n0VAleFm9wE

Pěkná třešnička.
Pokud se nedokážeme povznést nad přízemností, nejsme básníci.
Co z toho vyplývá:
Jsi básník!

Když je co nalít do sklenky a slunce dobarvuje nové hrozny, tak je všechno v pořádku.
A když si člověk může dovolit ten přepych, být chvíli sám...

Pro mne tam nic nechybí, ani nic nepřebývá, vnímá tu emoci, kterou jsi tam vložila, odevzdání, vnímavost. Kousek nostalgie, to mám rád.
A ještě jsi to dokázala uspořádat výtvarně.

Smekám...

Taky se mi pořád líběj holky co maj rozpuštěný vlasy a taky jsem v životě hledal, (hledám?) volnost, lásku, vyšší prožitky. Taky nevím jestli zraju nebo uvadám. Třeba tahle pochybnost v sobě nese nějakou kvalitu.
A možná jsme odsouzeni k nekonečnému hledání svého místa. V prostoru i času.
http://youtu.be/VFgZyZjamO0

Vše nejlepší k tvým psaneckým narozeninám!

Řekli mi jednou, ať svůj smysl pro krásu
Dokážu kresbičkou Pegasa z ánfasu
Nevládnu tužkami snad bych jej znesvětil
Dlouho jsem přemýšlel a pak jsem odvětil

Kreslit ho nemohu, sám nevím čím to je
Málokdy zavítá do mého pokoje
Cesta je klikatá, cíl není jasný
Ten kůň má sílu, ten pták je krásný

Jen jednou zkoušel jsem chytnout ho do lasa
Řekl mi, ty hloupý chceš chytit Pegasa
Vždyť nevíš, zda je víc ptákem či koněm
Kdybys ho uvázal, bylo by po něm

Nechci ho nachytat, už mě to neláká
Chápu ho, vždyť má jak já srdce tuláka
Vznáší se mou myslí jak hezká věta
Tak ať se vznáší dál do konce světa

Autor: Petr Rímský

http://youtu.be/aBpUNSOEGOw

Je to úžasně věrohodný, není v to nic umělýho, vykonstruovanýho, nálada se na mne přenáší. Vlastně v poezii nic jinýho nehledám, jen to, aby se na mne co je nezdělitelné slovy přeneslo. To se Ti povedlo.

Za odměnu ti posílám jednu rošťáckou ranní písničku:
Dobře poslouchej úvodní slovo, je to pro Yanu.

http://youtu.be/he78sv60Ok4

Tohle má pro mne dva pohledy jednak se mi chce říct, že je to typicky ženské, v tom smyslu, že ženy často nevědí co chtějí a pak Ti rozumím. I mně se některé věci vrývají do paměti a chci je prožívat znovu, přičemž negativa vytěsňuji.

Má to našlápnuto na šanzon, ale je to krátký. Stálo by za to s tím pracovat dál.

taron: Kdy jsem naposledy vkládal si nepamatuju, zeptám se manželky:-)
Dík.

Meluzina: Děkuji mockrát..

PrimaDen: A já ti moc děkuju...

Yana: Hlavně že se nezlobíš, takhle někomu zasahovat do díla je poněkud neslušné :-)

pět smyslů to je tuze málo
a v lásce prostě nestačí

vidím a slyším tě
mohu si přivonět
pohladit, ochutnat
sedm divů má svět
sedmikráska
sedm krás a...

pět smyslů to je tuze málo
a v lásce prostě nestačí

nekoukej, stejně neuvidíš
v lásce je všechno jinačí
chuť slaďoučká je jako med
přivonět jen nestačí a...

pět smyslů to je tuze málo
a v lásce prostě nestačí

jako když padá kapka rosy
jako když bublá potůček
tak jemně se tě dotkne cosi
ze sedmikrásek věneček a...


pět smyslů to je tuze málo
a v lásce prostě nestačí

vidím a slyším tě
mohu si přivonět
pohladit, ochutnat
sedm divů má svět
sedmikráska
sedm krás a...

Yasmin: Že to někdo přečte víckrát potěší!
Dík

Ve slově snad se skrývá naděje. Alkoholici často slibují, že s tím zítra přestanou, snad (moc lásky zvítězí) obvyklé naděje, obvyklá zklamání, všechny podobné příběhy jsou si podobné.

Homér: Yana: Zamila: Všem vám moc děkuju!