Sucháč: Potěšilo mě to.
Dík!

Lasak: Tohle není vůbec nové dílo, je to šuplíkovka z doby, kdy jsem vůbec nevěděl, že budu někdy připojenej na internet, natož něco o literárním servru. K formě :různě jsem s tím pracoval abych do toho dostal větší poezii. S odstupem po letech jsem pochopil, že to byla blbost, takhle to je správně, jako prostá zpráva.
Dík.

No já s lecčím nesouhlasím. Já jsem měl tyhle pajzly docela rád, za mlada jsem byl dost na cestách a je mi docela líto, že z nádražích mizí. Měly pro mne povznášející bluesovou atmosféru. Uznávám s rodinou se tam jít nedá, ale osamělému tuláku je tam dobře, líp než v těch nových moderních občerstveních.
Nemůžu souhlasit ani s tím, že tvá přezdívka neodpovídá tvým výkonům. Natolik si vážím pana Suchého.
S tím duhovým oparem měsíce Ti rozumím, čas od času zažívám podobné stavy. Napsal jsi to moc hezky a přesvědčivě. Ale (když už toužíš po maximální kritice), máš tam za sebou halou- hlavu asi by se Ti to nečetlo dobře, zpravil by to změněný slovosled.

Začal jsem to číst a říkám si: tohle není Žblabuňka? Když jsem to dočet, tak jsem si řekl:je to Žblabuňka!

Jsou v tom obě tváře lásky, to že to prostě někdy není tak jak chceme i to dávání ze sebe. To jebe mi nevadí, je sice kontroverzní, ale je to takový generační atribut, posouvá dílo na pozici generační výpovědi.

DDD: Díky moc!

Ajdalas: ...a já ti děkuji

Leslie: Díky moc!

Náčelník Holá Ruka: Díky náčelníku! Zítra se mrknu na tvá díla (teď musím do hospody).

Yana: Jen hloubej, já budu rád!
Díky moc.

ŽblaBuňka: Ty seš fakt neuvěřitelnej srandista! :-)))))))))
V televizi šlo nějaký opakování humorných scének. jedna hrůza za druhou...
Proč tam radši nedaj Žblabuňku!
Dík.

puero: Díky moc veliký puero! Vzals to přesně tak jak jsem chtěl. Příčilo se mi dát to do kategorie nemoc /smrt.

Klásky to je pozdní léto, chvíle u splavu patří k létu. Obrazy jsi nápaditě doplnil prohnutým létem a slunkem.
Zamlada jsem v tomhle čase spal hodně pod širákem, většinou na folkových festivalech (kdo by se tahal se stanem). Atmosféru srpnového léta (po sv. Anně) v tom nalézám.
Zestárnul jsem, i když vlastně ne tak docela. V květnu jsem si ustlal vzadu na zahradě, k ránu mě probudil déšť, šel jsem domů, ani jsem netušil, že zatímco jsem spal vzadu na zahradě, předem k nám šli zloději. To je ale jiná story, spíš komedie než poezie.

V tom srpnu do toho širáku ještě půjdu, aspoň jednou v životě.

Dokážu si představit, že jsem někde v polích a odkudsi zní zvony. Co zvěstují? Nemám hodinky, že by poledne? Že by umíráček, něco končí. Nebo začíná?
Co všechno ohlašovaly zvony? Válku, mír...
Co o tom víme a možná dnes v době internetu pořád v nás ty zvony někde uvnitř zní. Paměť lidstva se tak rychle nevymaže.

Líbí se mi jak jde do tajemna.

Přepracovaný závěr je skutečně lepší, a má tah. Líbí se mi jeho uchopení "naruby", je to překvapivé. K dokonalosti chybí tvůj přednes. Kdo tam nebyl neví o co přišel!
K tomu smutku, už jsem to psal Yasmin:
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=22855-neklid

To jen za těmi okny
černá mračna
to jen tam venku
mrzne zas...

Ale doma je teplo, někdo zatopil, už hodně dávno.
Je to na nás. Aby nevyhaslo v kamnech.

Hm, láska na "větrné hůrce." Docela často tudy s manželkou jezdíme. Naproti benzínce u Moravské Třebové jsme ve stráni spali pod širákem, když jsme jeli stopem do Prahy v devadesátém čtvrtém na Boba Dylana. Dětem to pokaždé ukazujem (už je s tím otravujem).
Věřím Ti, že ostatní bylo zbytečné. Ale přijeli jste na čas?
Píšeš manželce hezké verše o lásce a jiná témata snad ani nehledáš. Je to fajn.

Četl jsem to v sobotu v Kutné Hoře, lidi se tak řezaly smíchy, že jsem myslel, že to ani nedočtu. Super!

Tohle se Ti moc povedlo. Je to doopravdy umělecké dílo.
A já ti za něj posílám písničku, kterou Lucka v sobotu v Kutné Hoře nehrála. Nahrála ji ještě se svou bývalou skupinou Lisopea a jmenuje se Delfíní píseň.

http://youtu.be/FDWw5d-qsz0

ŽblaBuňka: Cesta po níž lze kráčet, není není věčná cesta. Slova která jdou vyslovit nejsou věčná slova...
Lao-c´

A ty jsi slov vyslovil spoustu.

Pro mne Žblabuňka na dvou řádcích řekl víc.

Líbí se mi sevřená forma písňového textu.

(apostrof patří za písmeno c)