ŽblaBuňka: Díky, mistře.

On celý smutek duše nelze nikdy říct, vždy je v nás něco čemu nerozumíme a všichni toužíme po naprosto dokonalém světě.
Já se občas dotknu velké poezie, v odkazu najdeš dvě básně Viktora Dyka:

http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=3740-terapie-dykem

Yana: Já o nás amatérských literátech občas říkám, že jsme ochotníci literatury. Tohle bylo s malinkým divadýlkem. Počkej příští rok, Puero přijede s opravdovým divadelním ansámblem.
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27450-zachrana-pana-brouck
a
Dík.

Dík.
Pozdravuj manžela.

Praktické kurzy uspořádám místo autorského čtení na mých nebytových prostorách.
Dík.

Zamila: Je to jen taková ptákovina. Co se týče přednesu, dělal jsem ze sebe kašpara co síly stačily, snad jsem někoho pobavil.

Amelie M.: Jo, mě taky ještě zněj v uších zedníci, jak mě tepou co jsem na baráku udělal všechno blbě. Dík.

...jsem tam kde právě jsem.
Přeju Ti to.

Zamila: Ó, to je koment!
Díkas.

Amelie M.: Já jsem v jednom časopise kdysi narazil na hanlivý výraz polointelektuál. Od té doby se k němu hrdě hlásím.

Překrásné MP3. Je dobře, že jsi svá a je dobře že jsi naše.

Zamila: Děkuju ti moc.

Je to ze života, bez pózy, takový věci rád čtu.

noci musí být naplněny hudbou...
...když ve dne vládne Madona Decibella
(Madona Decibella je píseň Vladimíra Merty)

Bylo by hezký, kdybys našla odvahu to večer přečíst.

Amelie M.: Dík.

V období řije je možné během dne sledovat srny pobíhající v kruzích následované srncem. Srna před srncem utíká, pak na něj posečká, když se k ní srnec přiblíží srna znovu odbíhá, kruhy se postupně zmenšují až srna před srncem neodběhne a je opakovaně "pokládána".
Safra, spletl jsem si server.

Ne, ne tohle je báseň, hned po první větě jsem věděl, že to bude stát za to. Za slovy vidím obsah pro který se těžko hledají slova.

Ten film znám. Když mi bylo asi 16 byli jsme na tom v kině, nedokoukali jsme to protože nás to vůbec nebavilo. Co nám bylo v 16 po velmi pozdním odpoledni.

...ale jdi, ještě nejsi v pozdním odpoledni.

Stejně jistě a nepochybně vás zítra pohltí (matka zem), jako vás jistě a nepochybně zítra zrodí, k novému usilování a utrpení. A ne snad jen "jednoho dne" -nyní dnes, každého dne vás zrodí, ne jednou, ale tisíce a tisíce násobně, právě tak jako vás pohltí každého dne natisícekrát. Neboť věčně a provždy není nic než nyní, jedno a totéž nyní, přítomnost jediná nemá konce.
erwin Schrödinger, zakladatel kvantové fyziky
Citace z knihy Alana Wattse "Ta kniha" str 96.

taron má pravdu, je v tom jemná erotika mezi mužem a ženou a jak píše Radek je v tom nevyřčený otazník, jak to bude dál.
Ale nesouhlasím s taron, že v tom je cukr. Naopak, příliš si nesladil a to je dobře, básním o lásce sluší věcnost.
Podobně napsané věci mám rád.

Jak jsem četl zlomená křídla řekl jsem si ajajaj...
Jsou slova stokrát vyřčená, nemá smysl říkat je znovu, je třeba hledat jiná.
Když jsem si to přečetl celé, tak se mi to tak líbilo, že jsem Ti ty křídla odpustil.
Řádkování mi nevadí, našel jsem v tom poezii, kterou Ti věřím, to je hlavní.
Vítej.