ŽblaBuňka: Zamila: vanovaso: Sucháč: puero: Orionka:
Čestné prohlášení: na svou čest prohlašuji, že toto dílo je od začátku do konce smyšlené a jakákoli podobnost s kterýmkoli z mých sousedů je čistě náhodná.
Dík.

taron: Děkuji Ti ta názor. Je to především báseň, nejde tu o fakta. Její působivost je postavena na tom, že rozbíjí ustálené myšlenkové konvence. Přesto, třeba jsem nedal šanci na život největšímu géniu lidstva (nebo taky největšímu zločinci), je to krásně tajemné a je to tak v pořádku. Globálně je největší a neustále rostoucí ekologický problém planety přelidněnost, z tohoto důvodu je kontrola reprodukce pomocí antikoncepce v pořádku, ale to už není téma básně.
Dík.

Orionka: Amelie M.: taron: Sucháč: puero: vanovaso: Yana:
Vyřazoval jsem některé knížky bylo mezi nimi i prvorepublikové vydání Ferdinanda Herčíka s názvem Život naruby. V jedné kapitole se psalo, že příroda funguje na kvantitě, z tisíců semen se jen málokteré ujme ostatní přijdou vniveč a ta jedna jediná rostlina rozsévá zas tisíce semen (jako plevely na mé zahradě). U živočichů a lidí to je podobné. To mi bylo inspirací.
Dá se na to nazírat z různých hledisek. Třeba že smrt je všudypřítomná součást života, nebo že to že žiji, je ohromné privilegium.
Všem moc děkuji.

Amelie M.: Má tam bejt "v".
Dík za komentář.

taron: Hm, jak je hezký číst, že jsem byl někdy nejlepší:-).

Orionka: Dík, tolikrát jsem to po sobě četl a neviděl, to je tím, že už to znám, tak to vlastně nečtu.

Mě se líbí jak píšeš o koních. Není to žádné country nebo banální rýmovačky je to skutečná poezie a rozumím ji protože i já potřebuji kontakt se spontánní "divočinou."
Jak to tak čtu, tak mě napadá, že v příštím životě budu jezdit na koních.
Ten třetí řádek Ti to v mých očích kazí, kritizuješ povrchnost a je napsaný tak nějak povrchně.

...vždyť celý vnějšek koně
je dobrý pro vnitřek člověka...
To je úžasný!

Je až s podivem, jak málo se na psancích využívá metafory. Ty metafory používáš ráda a poměrně často a jsou nápadité jako tato, kdy nevyhnutelnost osudu přirovnáváš k holoubkovi.

Většinou používáš volný verš, přitom do něj ráda vkládáš rýmy nebo vázané části, z mého pohledu proč ne. Tady naopak jakoby ses rozhodla pro vázaný verš od začátku, ale vůbec si nelámeš hlavu s rytmikou a když ti nevyhovuje zvolená struktura tak prostě použiješ jinou (poslední dvě sloky). Moc se mi nelíbí ani některé rýmy.
Takže souhlasím se Sucháčem, skvělý (bajkový) námět, z mého pohledu horší zpracování.

Zamila: Ó děkuji!

Zamila: Na rovinu, přednes se mi nepoved. Jsem rád že sis to našla a přečetla.

Amelie M.: Díky!

Zamila: Dík, za tu spontánní reakci :-)

Severak: Díky moc, já jsem rád, že to aspoň někdo přečetl. Víš kolik let to leželo v šuplíku? Tuším že 19.

Když jsem tě potkala
myslela jsem že mám anděla

Když jsem tě potkala
myslela jsem že mám anděla

ale vyklubal se z tebe ďábel
a to jsem vůbec nechtěla...
(z repertoáru rozpadlá dvojice jež si říkala BaF)

Zamila: Jestli tě to rozesmálo, jedině dobře.
Dík.

Zamila: Se mnou nepočítej. Jsem špatný tanečník.
Dík.

Tu krásnou práci Ti přeju. Dík.

Zamila: Dík.
Hlavně v tom prosím Tě nehledej inspiraci pro své vztahy.

Zamila: Díky moc za super komentář.

Díky moc za super komentář.