Kéž by na tebe bůh všemohoucí seslal erekční nemohoucnost, poruchu bdění a trojky prsa! Propagace hříchu smrtelného, tedy smilnosti, je tak smělá, až není možné ji nechat jen tak bez odezvy! U otce, syna i ducha svatého, střez se erotiky nečisté! U boha nejvyššího, žij v pokoře a skromnosti, jako misionář! Tvůj život bude odměněn konečným vykoupením. Akce platí pouze pro letošní rok v prodejnách v české republice. Do vyprodání zásob

proč by mě Taron kousala? Vůbec nic nechápu, ani pečená jablka!

taron: třeba je zrovna tohle dobrý konec... mohlo být hůř

Náčelník Holá Ruka: stačí hledat nebo nehledat.
Luna je měsíc, ale měsíc není luna. Pro mě kurzíva znamená - jinak. Tady je to povzdech. není samostatně, protože patří k celku.
Něco za něco - vyhnul jsem se heslovitosti, která se, mrcha, motá všude.
Otázky jsou celek bez pointy, jde o dosazení na základě "něčeho". Tento základ možná postrádám, ale takový by měl být.
asi
snad

něco... ale co?
konec dělá báseň básní, pěkné

až na pár záseků plyne pěkně. Taky jsem se toulal a pořád toulám. Nočním městem

jo, celkem pěkná

West: nutíš je k přemýšlení nad českým jazykem, nikoliv textem. Jak jsem psal, čtenář hledá podstatu, tudíž jsem přemýšlení nezavrhl.

tahle je docela pěkná... v podstatě...Jako celek - beru, ale souhlasím i s ostatní, níže napsanou, kritikou. Tedy, chtělo by to upilovat rýmy. Srazit jim hrany

nauč se psát čárky, nebo budeš vypadat, jak troglodyta. Ajdalas to přesně vystihla, děláš z češtiny guláš. Čtenáře, který hledá podstatu, to nutí k zamyšlení a to kazí dojem z básně. Proto ji teď nehodnotím

jo, konečně jogurt s kousky ovoce...

poslední sloka je nejhezčí

Ty nejpoužívanější rýmy, použité tím nejpoužívanějším způsobem, v nejpoužívanějším tématu. Ale celek je pěkný, ono stačí jen málo ke změně a to je dobře.

Protože balet mi dává pocit nevědomosti, vůbec nevím. Ale piškot bych si dal

je dost těžkopádná. Dopis je klasickou verzí "zklamání", pro odlišení bylo možná dobré použít jinou formu nebo neotřelé rýmy. Hlavně ne všechny gramatické

Miro Sparkus: nikdy jsem neřekl, že nevolím, ale jestli se bude tenhle stát kurvit víc a víc, budu radši sedět doma, nebudu volit tu svou stranu a její dvě procenta, nebudu patřit k menšině, ale budu sedět a ládovat zásobníky, protože tady brzo poteče krev. Je to jednoduché. Nejen akce vyvolává reakci.

jako kdyby mi někdo něco takového říkal, právě v těch chvílích, kdy piju

Protiřečíš si. Ať je podstata jakákoliv, "braňte své děti proti mocipánům." a dá se říct výzva"volte, ostudy!" je jen další agitace právě těch mocipánů.
Aby se někdo dostal k moci, musí být zvolen.
Naše společnost už je prožraná zlem a hnusem. To všechno je na programu voleb. Co jsme dokázali zvolit za zkurvených třiadvacet let "svobody"? A to byla teprv solidarita, to bylo vlastenectví. Tenkrát.
Nic se nepovedlo.
Volby nic neřeší.
Pořád křičíme, místo abychom se spojili. Volby lidi rozdělují. Všichni nevolí stejně, lidi potom křičí na sebe, na psy a na prasata, protože si špatně zvolili svou budoucnost spolu s jejich majitelem.
Stále čekám na nějaký nápad, co s touhle situací.
Písnička ze začátku právě této naivní éry, nabízí jen částečné, byť neperspektivní (ale poetické) řešení. Zde je její část:

Radši půjdu na matriku
a škrtnu svoje jméno ze seznamu,
svůj hlas v jejich válce
svoje tělo v jejich plánu
Radši se budu těšit z toho,
že jsem zmizel jak dým,
že jsem dezertoval
a nestydím se před nikým, hééj

Dott: budeš mě škrábat na zádech

prvně jsem četl "Tajemství chrliče", ale jelikož jeho jediné tajemství je pořizovací cena, hned mi přišel na mysl "chtíč".
A od teď tě chci domů! Stručně...