přišel jsem pokorně
v sandálech
a s jeptiškou za dvanáct set
nebo za dva litry (bez gumy)
ale to by bylo nekřesťanský plýtvání
tak to zkousnem
a odejdem pokorně
i bez těch gumovejch sandálů

všechno se posralo
a chčije
tak už mi neplakej do klína
ty májovej mráčku v lednový náladě
nech to a nech rozpustit ty kroupy
v kyselině alkahólu
kde jsme spolu a samy
a sami
a tak dál
ale proč? kam a kudy?

neser se do toho a běž dál
pršet přestane
jupí
já?
jej
jo

šel bych do krypty
tam mě nepustí
seděl bych tam sám a nebyl bych sám
ale voni mě nenechají samotnýho
ledaže bych chtěl být sám
a až nám bude oběma a všem zima
polejou oheň vodou
vypaří se
ale až to bude zlý
až to bude zlý tak utečou
ale nepustí mě
ani vás

dám si pivo u švandy a zamávám ti pryč
tam, kde nejsme
tak, aby to nikdo neviděl
a tolikrát
kolik toho zvládnu tajně propít

tak mi už konečně
polámej ruce
řeči jsou řeči
a né revoluce
vzduchovka nestačí
klení je málo
zabij mě do hlavy
a úkliď fáro
tělo shoď z útesu
hoď se pak do gala
chytnou tě jestli jsi
nůž ve mě nechala
zahoď ho do moře
obleč si šaty
řekni žes jen topila
kotě mourovatý
anebo neřikej raději nic
stojíš tam u moře
snad se chceš svlíct

co ti mám povědět
zkus trestu uplavat
nebo se utopit
to uvidim rád
to uvidím velmi rád
sbohem a zdar
smrt za smrt
tím končí
tendleten svár

Hula, odznáček mám, ale tu uniformu jsem nosil velmi málo, byl to spíš woodcraft než Powelova vojna.
V sobotu jsem slyšel slova údivu, jak můžu psát o něčem, kde jsem nebyl, ha. Nevím, o čem bych měl mluvit ve vězení, kde stříleli lidi, asi o běžným pracovním dni. Sice to taky nebylo úplně k tématu, ale mohl by tam být odraz té doby. Lidi, no. Jo a básníci jsou kokoti. To ti povím v paradoxu, je to k pláči, ale třeba se budem smát. Kdyby sis udělal/udělala za rok na týden čas, jedeme se toulat do rumunska, a přečíst jim tam nějaký poezie. Protože nekteří nejsme tolik kokoti a vážíme si, že dojedou k nám do republiky.
Dobrou noc, napsal jsem toho zbytečně moc.

Orionka: zítra v osm večer si to můžeš poslechnout na skleněné louce, stav se

upozornění: komentář obsahuje tak akorát dlouhé sprosté slovo


Hanka chtěla Barbaru
mlsně vysvléct u baru
Barbara jen: né a né!
já to ráda šulinem!


kekebreke: like

l á s k a je skočit a nespadnout
milovat, křičet, klidně plout
po moři touhy
neztratit tam nit!
nechat se něžně obejmout!
v tom objetí pak zkusit žít!

Hanulka: již podle názvu vám musí být jasné, že nejde o návod na štrikování, tak tedy přestaňte číst a udělejte si třeba čaj, sbohem.

A vlastně už jste hodnotila, když dokážete tak přesně rozhodnout, co je a co není poezie. Sbohem podruhé.

Nemám důvod být na vás zlý, pokládám toto za slušnou reakci na váš komentář (bez zášti), tak to prosím neberte jinak. Sbohem potřetí a naposledy, musím jít, jinak nestihnu Hamleta.

nadávky patří k životu, stejně jako drogy (léky), sex, a vůbec všechna tabuizovaná témata.
Poezie je i v zaplivaným náměstí, kde se motají neandrtálští individuové a kurvy, kde opilec objímá strom, lká a omlouvá se své ženě, tam, kde se šourá stará bezďačka od koše ke koši... těžko se to popisuje jako rozkvetlý sad a nehynoucí štěstí.
Sprosté slovo dává důraz myšlence, kterou by jinak dav i jednotlivec ignoroval, nadávka je tak prostředek i hřích.
Neučil bych to děti, ty si na to přijdou časem samy, ale pičuse, kterej frčí v šalině do vytřepané cizinky, přece nebudeme nazývat v myšlenkách světským zloduchem, ale pošleme ho do prdele, nejlépe dveřma šaliny, protože ten zmrd to udělá zas a je fakt dobrý, aby měl ty sviňárny spojený s bolestí, aby si to příště kurva rozmyslel, protože jinak se svět nezmění, jinak se to bude dít pořád.
Někdy pozoruju lidský chovaní, vidím v tom řád. Lidem se něco povede, dostanou něco zadarmo, nebo tak, a snaží se to zopakovat. Dokážou tak průhledně zalhat a stát si za svým, protože se jim to už povedlo...tyvolekrávo, tohle bych mohl popisovat pár dní a stejně by to nebylo celý.
Hm.
Obecně řečeno.

Jsoucno: lovískuju všechno a všechny, musím jim to dávat najevo častěji a jinak, než touto ošklivou formou. Myslím, že by se mělo psát víc o kytičkách, jedničkách s hvezdičkou a v neposlední řadě o úžasných lidičkách. Chtěl jsem napsat, jak jsou lidi k sobě škaredí, usnul jsem u toho, vzbudím se a tohle... musel mi to někdo podstrčit, nevím co mám dělat..............pomoc :((((

Homér: Sakrafix, já věděl, že tam něco chybí! A v poho, text je vždy fikce, takže jenom čiluju.
P.S.: Víc flašek.

napíšu, co slyším v hlavě. V práci zkoušeli kávovar a měl jsem chuť na sladký, tak je z toho skoro poetismus. Za housku se salámem, nebo za kurvu, tě to naučím.
Neďekovala a sháněla zdravý kurvy, vašnosti.

všechno nejlepší, lži dál

je to v pohodě.
Nemyslím, že třeba o kanálu by se hodilo psát vznešeně, když je plnej sraček, stejně tak život - má smutnou, sprostou stránku, nadává se a kurva dost, a klidně jenom v myšlenkách. Bla. Někdy o tom pokecáme, ne?

Rád to čtu, i s nadávkama.

dík

nečum už na telku
nezpívej gengstr ska
poď, pudem na nádro
feťákum naliskat

nevěrnit je normálka, pak se to nějak okecá a je klid, ne? Nasrat na lidi a na jejich zasraný city.

moonell: bylo pozdě, chtěl jsem nějak zareagovat a nic mě nenapadlo.
Vyšší smysl v tom není.
Formu nikterak nekritizuju, takže ve zkratce a konkrétněji: je to příjemný arytmus. Hi.

po čtyrech verších
motáme se ven
kdo přes kecy se vyšvih
půjde do hoven

kdo se utrápí
stejně bude sám
slova děsivý
vám se vyznávám