pěkné dílo. Ten nejasný původ člověk cití... taky mám z básně nejasné pocity v čem tkví ta hloubka.

Tak je to o přírodě, nebo o lásce? :D

korálek: Jsem rád, že se líbí. Díky :)

Proč jsou tu už 3 přečtení a nikdo nepoví pravdu?
jediný rým, který tam najdeme je louže-klouže. Zbytek mi přijde pouze jako pokus ze kterého vznikla jen stejná písmena na konci dvou po sobě jdoucích veršů. Jenže kdo jsem, abych soudil že?

slnečnica: Nemusí tě nic mrzet. Držím se dobře a je mi celkem fajn. (Užívám si volného času plním si různé sny a tak, takže to je relativně v pohodě. Jen noci bývají občas nepříjemné)

Jeden bez lásky a druhý s ní a oba sami v posteli a oba se trápíme nespavostí... Hodně štěstí s panem neznámým :)

shane: Celkově je pro mě risk se tady jakkoli rozepisovat. Ale tohle zrovna patří k těm lepším tématům, která mi nevadí probírat většinou lidí :)

Amelie M.: Vpodstatě jsi to pochopila správně. Je to sice víc konkretizované na mou osobu, ten večer (tehdy už ráno... šel jsem spát někdy kolem 4-5 ráno tuším) a taky na polštář a mě a emoce a tu závorku :D Nedošlo mi, že to píšeš jako úryvek básně (že opisuješ ten verš) a myslel jse, že to bereš jako množné číslo)

Amelie M.: hmm... Je to milé, ale asi špatně pochopené, takže spíše nemilé :D Do třetive všeho dobrého. Je to psáno k té malé závorce v textu.

Ginnare: To jsem rád. :) Jak už jsem psal slunečnici. Je to psáno přímo na tu jednu závorku v textu :)

slnečnica: tu závorku v průběhu textu.

timelady: Asi jo. Původně to měl být protiklad k těm hvězdám (asi). Uvidíme, jak se vyjádří někdo další :)

ŽblaBuňka: Věř, že věřím, že věříš :)

...Zrovna byla chladná noc a já opět pociťoval, jak nepříjemně velkou mám postel.

ŽblaBuňka: To jsem rád :)

ŽblaBuňka: Povedená odpověď :)

Sisík: Přesně tak :) (Podívej na mě. Já sám tady začal před 4 roky a až teď, má díla stojí aspoň za ten mák. I tak mám před sebou ještě dlouhou cestu.)

Psavec: Tak jako většina mých děl :D

oslov radek: To jsem rád :)

Psavec: Díky :)

Jsi moje láska,
smutek a zášť,
odešel jsi,
jsme každý zvlášť.

Tady ti to rytmicky trochu ujelo, ale nic strašného.

Samozřejmě je tu i pár klišé, ale to tak bývá.
Jak píšu už po několikáté, je potřeba jenom psát a psát a číst a psát :)