A42: Ano, to jsi řekla, ale já se přece ptám, kdože jsou tedy oni "zasněnci" ? Mně se hned připomněli "truchlenci" z Máchova Máje...:-P

A42: Slyšel jsem, že hroši jsou dost nedůtkliví, když jsou vyrušení, ale že by byli kanibalové? To snad ne!
:-P

korálek: Díky! Jsem rád, že se ti líbí...
Víš, už dávno nepíšu vyznání konkrétním osobám, ale dovedu si představit, že by to mohl být někdo jako ty, i co bych v něm psal...:-)
Pokud jde o ten "jazykolam", nemyslím, že by to bylo tak strašné na vyslovení, dokonce si to teď i zpívám. Líbilo se mi, jak starosvětsky to zní...:-P

A42: A kdo jsou pak tedy oni "zasněnci"? Že by párek jen do sebe zahleděných? :-P

Pajalord: Učíme se stále po celý svůj život! ;-)
A pokud jde o verše v komentáři, vždy je snadnější se inspirovat tím, co čteme než vymýšlet všechno sám...I když já dnes po všem, co jsem tu i jinde četl, jsem taky něco malého napsal...:-)
A Láska je ta největší inspirace! :-P

Ten řecký zbytek bych si dal
(ač těžká prý jsou ono vína!),
ty vigile též jsem znal,
a nezkoumal jsem, kde je vina...

Jeden klín a troje ústa
trochu podezřele zní,
lepší snad než rána pustá
a samoty zívání...
:-P

Láska je mocná kouzelnice
a oči tvoje prohlédnou,
tu svět ti zkrásní převelice,
ty vyjádříš to básní svou...

Zbývá než popřáti vám štěstí,
ať tahle Láska vydrží,
najdete v sobě sílu nésti
ji ve dvou nésti nad strží

života, jak artista z cirku,
jak topolů pár v bouři stát,
když i nepříjemností mírku
vám Osud zkusí přimíchat.

Však každá bouře jednou mine,
hořké se v sladké promění,
jak těsto na dobrý chléb vzkyne
Štěstí dvou, co krásný sen sní...

☻Krásné probuzení do slunečného sobotního rána, již druhá zamilovaná báseň, co tu čtu. ☺

Koukám, že nejsem jediný, kdo propadá podobným snivým úvahám a pocitům, i když v reálu je spíše tajím a sděluji jen věci dosti jednoznačné, aby si někdo marně netrápil hlavu otázkou, co vlastně to ten poeta(?) chtěl říci...Zajímavé číst si to takhle po ránu, kdy je člověk více otevřen vnímání. :-)


Přemýšlím, jaké je to as,
když jehličkami brní čas,
(v konečcích prstů píšeš tu!,)
zasněnců pár když v duetu
unyle hleděl na obzor,,
kulatě přispěchalo z hor
promrzlé něžné svítání
a nikdo Zemi nezbrání
by točila se dokola,
když srdce touhu zavolá...

Jsi ta, co lásku v sobě skrývá,
a svěřuje se polštáři,
pluješ světem jak vlnka snivá,
s úsměvem něžným na tváři.

Srdce své, ač je plno lásky,
s lehkostí nosíš ve dlani,
od smíchu ráda míváš vrásky,
krásné je Lásky seznání.

♥Krásné něžné i temperamentní vyznání, jaké jsem už dlouho nečetl . Snad si jej i on vezme k srdci a nepohrdne vzácným klenotem, který se mu nabízí...Přeju Ti hodně štěstí. Číst Tvé verše bylo krásným probuzením po ránu. A venku je nádherný slunečný den...:-)

Asi moc koukáš na současné filmy!

Jsou chvíle, kdy se člověk i zalekne toho, že se splní jeho krásné představy! A někdy mu ani okolnosti neumožňují to přijmout, třeba když už jsme zadaní a vyplývají nám z toho i povinnosti. Zrovna koukám na "Marečku, podejte mi pero!" a tak mne napadla právě tahle možnost, i když všechno může být i jinak...
A střípky v nás mohou připomínat blýskavé drahokamy...:-)

korálek: Díky! Ty se teď zase vracíš k mým starým hříškům? To je milé! Podle systému jsi to četla už 4.12.2014...:-P

Nevzpomínám si, kdy se u mne naposledy sešlo tolik čtenářů! A to tu ještě nebyli všichni z těch, které bych tu možná ještě čekal! Takže dodatečně děkuji všem, kteří přišli, četli a třeba i zanechali pár milých řádek...:-)

ŽblaBuňka:
Tolik stran tu v kole
o tvou přízeň žadoní,
ta, již zvolíš vole
bude zas jak na koni.

Čtyři léta další
u korýtka bude,
netrap se tou falší,
neměj oči rudé...

Jiní naletěli
zas na sliby jiné,
mají jen, co chtěli.
jiné to nebude...:-(

P.S. Ještě se mi vybavilo, co kdysi řekl jeden slavný pán:
Na dobytčím trhu se zraky všech upírají vždy na ty největší a nejtučnější voly!

ŽblaBuňka: S krásou je to jako s energií: Neztrácí se, jen se mění její forma! A tam, kde ubývá vnější krásy, krásy těla, přibývá krásy ducha...:-)

ŽblaBuňka:
Když dětství uprchlo zadními vrátky
a čas zpět nevrátí, co jednou vzal,
naposled s úsměvem pohlédni zpátky
a pak, již dospělá, kráčej zas dál.

Mnoho cest k cíli snad dovést tě může,
ale těm nečestným hleď vale dát,
až přijde čas, tak najdi si muže,
jenž tebe i děti bude mít rád.

Na tobě záleží, jaký směr zvolíš,
srdcem jen vybírej svůj hlavní cíl,
neboj se rozlétnout, i když se bojíš,
nepozná štěstí ten, kdo v bázni žil...

korálek: Díky! Určitě je něco, co nás ovlivňuje, ale protože to nelze poznat, pokud ono samo to nechce, je jen na nás, jak se k sobě budeme chovat...:-)

kmotrov: Díky! Prezentuji tu svůj osobní názor a snažím se to uplatnit i v praxi. Pokud jde o Boha, tak kdyby byl na nebesích, byl by to podle mne mimozemšťan, možná přicházející z jiné dimenze! Tedy námi těžko postižitelný, pokud by se sám nechtěl dát vidět. Jinak si myslím, že život na zemi vznikl uměle za něčího přispění a vše, co tu je živé, pochází z jednoho základu uměle pak ovlivňovaného. Země je jen jedna velká pokusná laboratoř! :-)

ferina lišák: Děkuji lištičko! Zdá se, že se tady líbí, z čehož mám velkou radost! :-)))

annaav: Nevím, zda pravdivá, ale od srdce určitě...:-)