jiBIGřiBUD: Díky! Je to takový pokus o změnu po všech mých sladkých či naopak smutných dílcích.Zdá se, že vyšel...;o)

Ivkaja: Díky! Netušil jsem, že na tahleta témata nejsi. Myslel jsem si pravý opak a některé Tvé smutněji laděné věci jsem bral jen jako sezónní úlet...O to víc mne těší, že jsem Tě přece jen přilákal a snad i potěšil....;o)))

Aliwien: Díky! Takhle to dopadá, když člověk nemůže usnout a tak nevypíná rádio. Najednou ho něco napadne a když to stačí zapsat, dopadne to takhle!;o)))

Prima den: Děkuji! Moc mne těší, že až nebudu, zbude tu po mně alespoň malá památka v něčí sbírce. Máš pravdu, tyhle okamžité pocitovky jsou nejlepší a nic nepředstírají...;o)
Prima den!

puero: Byl to jen takový žertovný popěvek. V rádiu zrovna vykládali něco o největší mouše a v hlavě se usadila taková lehká rychlá melodie...;o)

Člověk spěchá nevěda proč, proč nemaje. Spěchá, aby stihl svůj příští spěch! (Miroslav Horníček: Chvála pohybu)
Ani s ostatním nezbývá než souhlasit a snažit se, abychom právě my byli Ti, kdo si pro druhé vždy najdou vlídný úsměv, laskavé slovo a trochu toho převzácného času, který ovšem uplyně stejně rychle, ať ho už vyplníme spoustou uspěchaných zbytečností či si ho pěkně vychutnáme s někým milým...;o)))

Trochu nezvyklá zádumčivost u Tebe! A nechápu to M.Š v názvu. Mám totiž stejné iniciály...

Aliwien: Myslím, že už bych do ničeho podobného nešel...Nač rozmnožovat počet nešťastných? /Tedy těch, co by do toho chtěly jít se mnou?/;o(

matej.strouhal: Ani já ne! Ale ta postýlka je vždy taková, jak by si přál každý chlap: dycinky s tvrdým!;o)))

Matej.strouhal:
To je zase můj pouhý éterický zpěv hemisfér i když na jinou notu...Malá soukromá sbírka zdrobnělin ve verších...Apropos: I ta nejměkčí postýlka je v psané podobě stále tvrdá...;o)))

Nevěrná:
To byl jen úlet takový,
znalému lecos napoví,
pro jiného pak bude jen
tím sladkobolným úletem...;o))

Prima den: Tak díky! Zdrobnělina je způsob jak dát najevo žal a beznaděj...Asi bych neměl na noc poslouchat radio Samson. Občas jsou tam věci, že to člověka silně ovlivní...

Maličká něžná víla
palcem svým rozčeřila
loužičku nevelkou
jak kdyby pastelkou

obsah své duše psala,
nijak se nezdráhala
odhalit světu hned
krásu své duše teď.

Větřík, kamarád hladiny,
hned roznesl ty noviny,
do dutých vrb i do mechu
zapsal je pro svou potěchu.

Tak každý lístek, mech i vřes
srdíčko víly zná již dnes,
je v kůře stromů zapsána
touha, jíž žije od rána...

To nemá chybu! S potěšením jsem to četl a vychutnal si to jak náleží. A sám si pak taky trochu zaveršoval...

Stíbrné perličky
konce řas zdobí,
Tvých očí ohníčky
krásně mne zlobí.

Na bílém polštáři
rozlit Tvůj vlas,
jak duha zazáří
v nás touha zas.

Chceš Lásku učit se?
Vždyť už ji znáš!
Hluboko v srdci svém
dávno ji máš...

Po cestách klopýtáš,
jasem i tmou,
srdce snů plné máš,
tak něžné jsou!

Kdo Lásce oddá se,
neumí lhát,
bere i dává se,
umí si hrát...

Loďka složená z papíru,
city utkané na míru,
dívka z modrém si hraje jen,
a Míru náhle přepad sen,
v němž pirátem se stává zas,
odvážným, smělým, bez příkras,
když loďka pluje, pluje s ní,
o velké plavbě sen si sní,
roj papírových bělásků
zas posílá si pro Lásku...

Jsi
obraz namalovaný štětcem z paprsků mé Lásky
na blankytném nebi Naděje,
orámovaný jen roztomilými beránky Tvých úsměvů...
Jsi
krásný sen, co svým nekonečným půvabem zdobí můj spánek,
škoda jen, že je tak světloplachý,
že den naší společné budoucnosti se jen těžce rodí...
Jsi
pramínek živé vody, co mne vždy vzkřísí
i kdybych byl stokrát mrtev beznadějí...
Jsi
hůlka, o niž se opírám, když tak marně klopýtám životem,
zábradlí, jež mi brání v pádu
do bezedné propasti Nevíry a Nepochopení...
Jsi
Ohnivý posel Kupidův, který mi zvěstuje,
že život navzdory všem zdáním má ještě smysl,
ač ho třeba někdy marně shledávám...
Jsi
Mé vášnivé peklo duše i andělské požehnání mé věčné touhy,
Jsi prostě moje všecko
a stojí za to pro Tě žít!...;o)))

Jsou i horší věci, třeba být v tom se svým bratrem! Takhle je šance, že to nezdegeneruje a vlastně to je v rodině...;o(

LUKiO:
Pochvala z nejvyšších míst těší! Jsem rád, že se mé veršohrátky líbí i Tobě! /U skalních fanynek je to už takový zvyk, snad jim říkám právě to, nač jsou právě naladěny...;o)))/
Když už Tě tu ale mám, rád bych se zeptal, zda nemáš tušení, proč právě dostup na psance mi nějaká ochrana Plzeňského magistrátu /provozuje PC v městských knihovnách!/ blokuje? Dává mi to hlášku, že je to zakázáno buď z překročení počtu nedovolených frází či že je tam vyhodnocen VIR! Dostanu se sem jen přes PC provozované Plzeňským krajem, tedy např. z Vědecké knihovny.

ivkaja:
I Tobě děkuji za krásné veršíky, Ivko! Je fajn, že veršované komenty už tu nepropaguji jenom já...;o)))

speranza5: Děkuji Ti! Věřím, že i případná návštěva mých předchozích dílek Tě nezklame...;o)))