Cesta jde dál a kolem nás se kroutí,
co člověk přál si, to se nestane,
nezbývá než se kolem rozhlédnouti,
posbírat sny své na zem spadané...;o(

Nějak jsme si vyměnili role:
Tys nahoře a já teď kdesi dole,
Tvá báseň plna optimismu jest,
já smuten teď jen bloudím podél cest,
dřív optimismu sloup
teď nějak jsem už zhloup,
jak dříve vesel již nebudu,
skloněn pod tíhou osudu
pročítám dávné hříšky svoje,
nakazí mne zas víra Tvoje?
Budu se umět ještě smát
a trochu štěstí druhým dát?
Nevím...
Ale Tvá básnička je kouzelná!

Kristen: A to je dobře!;o)

Líbí se mi!;o)

Štěstí je druhý konec smůly,
v sobě ho nosí každý z nás,
když budem míti dobrou vůli,
samo již nalezne si nás!

Když setba dobra v srdci vzklíčí,
umíme Lásku dát i brát,
a to je zbraň, co splíny ničí,
scénářům smolným dává mat!

Inu, jaký sklon, takový směr osudu! (Aštávakra)

nevěrná:
Zas sám ve světě vílím
já marnou touhou šílím,
být jednou z těch nul na chvíli,
co v touze své se spojily,
a ignorujíc bod své tečny
ztotožnily se s nekonečny...

Mariaanna: Já myslel, že jsi to už udělala na literu! Tam je toho nejvíc i když postupně se jednotlivá má působiště začínají odlišovat, třeba hříšky v komentech, kterých si někdy cením víc než těch oficiálních dílek...;o)))))

Lizzie: To rozechvívání duší o něco mladších děvčat vykouzlilo úsměv na mé líci.;o)))

Nevěrná: Snivý pistolník? To je tak absurdní jak sladká sůl vniklá do ran srdce...Jsem já vůbec ještě pistolník? Nebo trpím rozdvojením osobnosti jak doktor Jekyll?

Aliwien: Netušil jsem, že i na Tebe to účinkuje. Když nahlédnu do Tvých dílek, člověk by řekl, že vždy stojíš pevně na zemi...;o)))
Asi jsem se mýlil, ale který muž se vyzná v ženě?

Ivkaja:
Vrať se tedy někdy zas,
až získáš zpět vnitřní hlas,
se zájmem si přečtu tu,
co má zatím obrys snu...;o)))

Snad ano...;o)

Milá klasika? Nejspíš důsledek poslechu opravdové klasiky na Country Radiu a pak mé podivné asociace...;o)))

Opravdu jsi mne poznala? Nu, měla bys, znáš mne nejdéle a kdysi jsme si vyměnili hezkých pár písmenek!;o))) Snad jsem opravdu v jistém smyslu ctitel a napodobovatel klasiky převážně romanticky zaměřené, vždyť toho méně krásného je kolem i tak dost. Jako klasik sám si tedy moc nepřipadám, spíše svého druhu exot, samorost, co se snaží nepodléhat příliš módním vlivům lišícím se od mého vnitřního přesvědčení. Rád Tě tu po dlouhé době vidím a s jistou něhou v srdci vzpomínám na naše táčky. Jen mne mrzí, že v Tvém profilu už není Tvé foto, ale jakési dvě suchozemské sestřenice Charybdy a Scylly. Děkuji za milá slova a zdravím...

Čtu si to, řádek po řádku,
prožívám si svou pohádku,
co změnila se v sen,
též byl jsem okouzlen
dívkou, s níž rád jsem zas
tančíval v dávný čas
jive, foxtrot, valčík, blues,
/a byla vážně kus!/,
zmámil mne waltz i polka,
když tahle prima holka
byla v mé náruči...
A srdce dál si sní...;o)

Dívka v modrém: A já zase Tvoje kouzelná vyznání!;o)))
Točlověk přímo omládne! Jinak "Dívka v modrém " byl můj oblíbený film,což ostatně platí pro všechny filmy s Oldou Novým! A představitelka hlavní role mi učarovala! ;o) To vyznnání si broukám s Oldou i bez něj dodnes...;o)))

ivkaja:
Vínko kup, elixír pravý,
vzpomeň, připij na mé zdraví
ať mi můzy přejí jen,
co Ty ráda, psát chci sem...;o)

puero:
Když se mistr tesař utne,
důsledky bývají smutné!
Skládaje tuhle básničku,
chtěl jsem prostě ven z šuplíčku,
kam kdosi mne kdys zařadil,
tak jsem si trochu zařádil.
Je to jen pokus žertovný,
ohlas je vskutku dojemný,
však člověk všem se nezavděčí:
ten láteří a ten zas brečí,
jiný se jenom usmíval,
Tys tomu černý nádech dal...;o)))

Všechno na světě lze brát buď smrtelně vážně nebo si z toho utahovat, veřejně či skrytě, takže ten druhý neví, zda to myslíš doopravdy či ho jen taháš za fusekli...;o)

Hanička:
Moje řeč! A tak to zkouším...Nerad bych zemřel jsa navždy zaškatulkován jako naivní romantik, který neví, co je na ženě nejkrásnější...;o)))

nevěrná:
Netuším, zda se ke mně vrací
a zda-li je to vždycky táž,
ve snech svých hledám inspiraci
a fantazii mou již znáš!
;o)

el-slam:
Díky za chválu i za upozornění na slabinku. Byla to taková znouze cnost, aby se alespoň poslední slabiky rýmovaly! Dílko vzniklo jako taková žertovná bleskovka, kterou jsem kohosi pozlobil a snad i potěšil...
Možná to ještě překopu, např.
!...že zůstanu tu na ocet,
...
láva Tvé vášně tryskne hned..."
Nebo:
...že navždy zůstanu již sám,
...
pramen Tvé vášně ochutnám..."
Možností je strašně moc...