![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Severak:
Díky! Tohle vlastně byl takový pokus o něco nového a na dané téma. Bylo to do soutěže "Zamyšlení nad obrazem Kamila Lhotáka." Půjčil jsem si dvě encyklopedie jeho dílek a knihu jeho stejně se jmenujícího syna o něm, abych věděl, co vlastně byl zač. Tu synovu knihu jsem začal číst ještě v trolejbusu a doma jsem to dorazil...;o)
Díky! Tohle vlastně byl takový pokus o něco nového a na dané téma. Bylo to do soutěže "Zamyšlení nad obrazem Kamila Lhotáka." Půjčil jsem si dvě encyklopedie jeho dílek a knihu jeho stejně se jmenujícího syna o něm, abych věděl, co vlastně byl zač. Tu synovu knihu jsem začal číst ještě v trolejbusu a doma jsem to dorazil...;o)


Zamila: Děkuju! Nevím, čím jsem si zasloužil tolik Tvé pozornosti a chvály, ale přiznávám, že jsem tím velmi potěšen!
I já sleduji postupné rozšiřování Tvých jazykových prostředků v komentících a nejspíš brzy skočím i na to Tvé nové dílko.;o)))
I já sleduji postupné rozšiřování Tvých jazykových prostředků v komentících a nejspíš brzy skočím i na to Tvé nové dílko.;o)))


Zamila: Asi si začnu psát slovník superlativů! Myslím, že bys ho stačila zaplnit! Že mne ale bereš úpřímo frontálním útokem...Nu, poznávej a pouč se...;o)


Zamila: Díky! Řekl bych, že číst i komentíky je zážitek...;o)


Aliwien: Děkuji! Dneska už komentík bez oblíbené podlahové krytiny?;o)


taron: A další v řadě okouzlených duší? To abych začal pomalu věřit, že se mi to fakt povedlo...;o)


Zamila: Díky! Jsem rád, že se Ti to líbí a nepovažuješ tudíž to čtení za ztrátu času...;o)


Zamila: Ahoj! Koukám, že mne bereš pěkně zgruntu! Až se při té chvále červenám a přemýšlím, jak to asi pasují růže mých tváří k mým progresívním hustým šedinám. ;o)))
* Jinak mám pro Tebe dobrou zprávu: Taky se brzy vypíšeš a budeš levou zadní sázet i veršované komentíky, tak jako to někdy dělávám já. Je to jen otázkou cviku. a příznivého naladění...;o)))
* Jinak mám pro Tebe dobrou zprávu: Taky se brzy vypíšeš a budeš levou zadní sázet i veršované komentíky, tak jako to někdy dělávám já. Je to jen otázkou cviku. a příznivého naladění...;o)))


Zamila: Děkuju! Jsem rád, že Ti to skvěle zní, tohle je totiž svižná píseň...;o)))
Ano, fantazii mám někdy až neskutečně vyvinutou a slovní zásobu si rozšiřuji čtením všeho možného, třeba i miolostných románků...Teď jsem o víkendu přečetl Lekce lásky od Julie Londonové a zrovna louskám Smrtící parfém od Thomase Gordona /autor Enola Gay/.;o)
Ano, fantazii mám někdy až neskutečně vyvinutou a slovní zásobu si rozšiřuji čtením všeho možného, třeba i miolostných románků...Teď jsem o víkendu přečetl Lekce lásky od Julie Londonové a zrovna louskám Smrtící parfém od Thomase Gordona /autor Enola Gay/.;o)


Zamila: Tak to jsem moc rád! Že by další romantička s občasnými sklony ke stýskání? Já si většiniou notuji vesele, ale tady to prostě bylo silnější než já...;o)


janubalinka: A takových tady mám víc! Díky za návštěvu i milá slova a teď se podívej i na jiné mé stránky a pro jistotu si k tomu sedni! ;o)


Dívenko v modrém, směj se přeci,
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř, s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
víš, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř, s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
víš, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.


Dívenko v modrém, směj se přeci,
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
věř, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
věř, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.


Aliwien: Mou poslední básní v čase, kdys to psala, ale asi byla právě tato báseň, jenže žádné under line tu nevidím!;o)