PrimaDen: Autor Tě zdraví! Je zas na skok doma...;-)
Ten drát nemusíš brát doslova, technika od doby vzniku pokročila, takže jsem na tom jako božský Kája, můj krajan:
"Měl jsem dívky krásné, dívky vroucí, žádná ke mně nežhaví drát...;-( "

vanovaso: Tak tahle je fakt nádherná!;-*
V mysli se vynořují dávné něžné vzpomínky a já si tu jak masochista znovu a znovu čtu o tom, co je mi už odepřeno...;-(

prostějanek: Pohodička...;-)))))))
Ještě bych tu poklidnou atmosféru doplnil nějakým tím pohodovým obrázkem: Chaloupka jako malovaná, s lavičkou na zápraží, usměvavý srpek měsíce, no však víš, Jani...(*?-)

vanovaso:
Člověk by řekl, že podobné poklony by měl muž skládat ženě a ne naopak! Cožpak to viděl svět, aby se pastička honila za myškou?
Viděl bych to takhle:
Jsi nejlepší z vín archívních,
barvu, chuť, buket máš,
a pro tu jiskru v očích Tvých
tak svůdná se mi zdáš!;-*

vanovaso:
To se tak někdy poštěstí:
Klíč k srdci a klíč ku štěstí
pasují do stejného zámku!
Pospěš, láska má na kahánku,
vzpomínky vypusť z komůrky,
ať starají se, potvůrky,
aby zas touha ožila
a staré city vzkřísila...;-)

vanovaso: Staniž se!;-)

vanovaso:
Co mi to jenom připomíná?
Snad vzpomínky na minulost
kdy všechno bylo ještě príma,
lásky a něhy v srdcích dost?
(*?-)

vanovaso:
Lákavá představa!;-*

Je-li to přání
dítkem upřímnosti,
srdce Tvé, paní,
pravou lásku hostí!
;-*

vanovaso:
Ze vší té hloubky hlava se až točí,
však vzdát se lásky? Tak to teda ne!
Chci líbat Tě a touhu pít z Tvých očí,
než v extázi se spolu spojíme...;-)

vanovaso: vanovaso:
Čtu to a trochu zmaten jsem,
však odtrhnout se nedokážu
dřív, než s posledním písmenkem,
teď obdiv svůj do veršů vážu...
;--*

vanovaso: Ty jsi byla v nemocnici a na přístrojìch?

V každém snu je ukryt kousek reality...;-)
Anebo tomu alespoň chceme věřit!

Čtu to bohužel až teď, takže Ti už jen mohu přát, aby ses vyrovnala co nejdříve s tím, co přišlo...;-*

Tolik láskyplné něhy v jednom jediném ženském srdci...;-)
Ano, přejme si svítání...

vanovaso: Čtu si Tě pozpátku a postupně si skládám střípky pocitů do jedné velké mozaiky, kterou jsi Ty sama. Jsi taková nesmírně citlivá duchovní bytost, to se mi moc líbí a přitahuje mne to! Tvá dílka jsou velice sugestivní...;-)

Láska je věčná!;-*

vanovaso: Jak jen Ty umíš milovat!;-)

vanovaso: Je to krásné vyznání a já se přistihl, že závidím nebožtíkovi Tvoji neskutečnou lásku!;-)

vanovaso: vanovaso: U satana, to je ale láska!
Přemítám, je-li horší, odejde-li někdo milovaný z našeho života do nenávratna, nebo když se jen rozdělí naše životní cesty a zůstává byť jen teoretická naděje, že se třeba zase někdy spojí?
*Nu, nemyslím si, že zrovna pro mne bude někdo ještě truchlit.;-(