taron:
Ten, kdo nepoznal lásky žal,
ni pravou lásku nepoznal...:-)
To není z mé hlavy, tahle moudrost bývala častým hostem památníčků mnoha koček, co jsem znával, i já jsem některým na jejich přání něco nakreslil a napsal, a většinou to taky byly právě kočky a veršovaná moudra! Takže i ta má kočičí posedlost už je rovněž staršího data...Mňaaau! :-)

taron:
Tvá dílka budí pocity,
jež nechával jsem spát,
pak náhle o nich píšeš Ty
a já je budím rád!
:-*

taron: Ta stará taron mne udivovala a přitahovala právě svojí bezprostřední nespoutaností, kouzlem divokého, přírodního tvora. Teď ukazuje jinou svoji tvář, a i když tu vehementně tvrdí, že rozumné uvažování není pro ni, opak je pravdou a opět jím přitahuje pozornost davů...Jsi fakt nevšední človíček a má touha poznat Tě naživo roste.:-)

taron:
Doufám, že se mi taky někdy poštěstí na nějaký dostat! Když pominu ty, co už sem asi nechodí, znám osobně asi jen tři lidi z psanců a to ještě odjinud a jen tak letem světem: Zamilu, Umouněnku a Špáďu. Do Dvorů jsem měl namířeno, ale padlo to, pražský minisraz jsem vzdal kvůli zdravotním problémům...Ale je tu pár lidiček, které bych rád poznal osobně, /Ty k nim taky rozhodně patříš!/ a virtualita dost zkresluje - oboustranně! :-)

taron:
Nezkoumej, jak ta slova zní,
vnímej, co každé skrývá,
zda strunu srdce rozezní
či jenom nudou zývá!
:-*

taron:

Svobodu člověk volí
co nejvyšší svůj cíl,
vůl mnohý za svévoli
ji časem proměnil...
:-(

***Když jsem to četl, vzpomněl jsem si na citát oblíbeného autora naší milé Zamilky:

"Dřív jsem nechápal, proč jsem na svou otázku
nedostal odpověď, dnes nechápu, jak jsem mohl
věřit, že se mohu ptát. Ale já jsem přece nevěřil,
já se jen ptal. “ (Franz Kafka)

taron:
Naději zabít nelze přec,
ta poslední prý zmírá,
snad spí, však ne jak umrlec,
s ní láska Tvá i víra...

Až přijde čas, zas vzbudí se
to trio nejsvětější
a rázem v srdci ožije,
zkrášlí Ti život zdejší!
:-)))

taron: Uvědomit si a poučit se je již první krůček k nápravě věcí života! :-)

taron: Mnozí z nás /a ani já nejsem výjimkou!/ pro oči nevidí, že štěstí mají na dosah ruky, snad pro ten nos k nebi zvednutý a vlčí mlhu vlastní pýchy...:-(
A jiní svým vnitřním zrakem lehce odhalí pravou podstatu věci! Myslím, že se k nim teď řadíš i Ty...:-)

taron: Krásná! Občas se snažím být taky takovým pasáčkem...:-)
Dávat a nečekat, že oplátkou něco dostanu, /byť i pouhé poděkování!/ jen to je ten pravý dar!...

taron: Ano, zakázané ovoce zprvu chutná velmi sladce...Ale i když nám časem třeba zhořkne, proč bychom měli všeho jen litovat, bylo-li to krásné? I to je život a hořkost je pouze cena za krásný prožitek! :-)

taron: Líbí se mi, je mi blízká tou svojí něžností...:-)

taron: Jsem rád, že jsi zpátky, tak trochu jiná, moudřejší a přemýšlivější...A Tvá báseň je mi něčím povědomá i blízká...:-)

vanovaso: :-)

vanovaso:
Ano, jde to někdy ztuha,
ale přesto je to vzpruha!
:-)
Někdy je to to jediné, co nás ještě drží nad vodou...

vanovaso: Líbí se mi, jak optimisticky to vyznívá! :-)

Lenča: Lenča: Snad ano! To poetické touží a miluje dál, jakkoli nerozumné se to jeví...:-)
A Tvá báseň se moc hezky čte. Zejména ten závěr je mi blízký! :-)

Dej mi čas! Až zkornatím
touhou již nepotrápím,
klidně budu pumpovat,
nebudu chtít lásku znát!
:-)

Severak: Hledal jsem původně pro DP Žáčkovu báseň o ovcích jdoucích na porážku, ale tohle se taky hodí do diskuse!

Jiří Žáček:
Dar touhy

Bůh stvořil člověka a zálibně si ho prohlížel.
Vtom se objevil ďábel, odkašlal si a pochvalně
pronesl:
„Roztomilý majstrštyk, Hospodine. Ale něco mu
přece jenom chybí. Bloumá od ničeho k ničemu,
nic ho nenadchne, nic ho nevzruší… Probuď
v člověku touhu, pak bude dokonalý!“
„Ano, touhu,“ zaradoval se Bůh, „aby mohl toužit
po kráse, po lásce, po pravdě a spravedlnosti…“
A Bůh v člověku probudil touhu.
„Bravo,“ zatleskal ďábel a v duchu si blahopřál.
Dobře věděl, že touha je bezbřehá a že člověk
bude toužit nejen po kráse, lásce, pravdě
a spravedlnosti, ale i po slávě, po hříchu,
po moci, po mamonu a po pomstě. Věděl, že
od té chvíle už nemusí hnout ani prstem, neboť
stejně jako ráj i spolehlivě fungující peklo si
stvoří lidé sami...