Kouzelná záběr a nádherné verše...A nostalgik to skvěle doplnil, takže co říci, abych se jen po někom neopičil? :-)

A42: Ano, bylo! Mne zase mile překvapilo, že jsi vůbec nesklouzla do žádné ironie, ač jsi mi v komentu k mé básni tvrdila, že to by se Ti stalo, psát na podobné téma, už někdy při třetím verši! (Aspoň si myslím, že tak nějak to bylo!)
Tvá lehounká báseňka mne opravdu inspirovala, sám bych asi takhle jinak nepsal...:-)

Netušil jsem, že jsi tak těžký romantik, Milane! A že se známe už hezky dlouho...:-)

Tvá domněnka na závěr smutné básně /tak smutné, až srdce z ní krvácí!/ je správná! Každý konec lze brát i jako začátek něčeho jiného. Záleží jen na Tobě, na Tvém směru a úhlu pohledu...:-)

Jen to je ztraceno, čeho se sami vzdáváme, Ivčo! :-)

Láska je vlastně bláznovství, kterému všemu navzdory stále propadáme...:-)

Motýlek nádhernej, úvaha taky, jen se mi nepodařilo nikde jinde nalézt tuhle modrou variantu tohohle krasavce. Papilio machaon je všude bílý...:-)

Jsi zřejmě citově založena,
něžná, leč též i vášnivá žena,
co velkou touhu v srdci hostí,
vše prožívá až do krajnosti...
:-)
Napadla mne i parodie:
Já jsem jin a ty jsi jange,
růže keř a tys jak tank.
Nahoru a zase dolů,
vyžívám se v krásném bolu,
ač jsme párem protikladů,
na oltář tvůj srdce kladu,
trochu proti světa řádu...
:-)
k potěše i pro parádu,

Líbí!
Zdá se, že Tvůj vnitřní vesmír je nádherný a plný překvapení. :-)

Krásně jsi to tu rozbalila...Ta představa ani mně není cizí! :-)

Někdy hlas rozumu zvítězí nad citem,
ač dál jej skrýváme tam někde v srdci svém.
Netušíš, jak těžké je tohle provésti,
ač srdce dál si sní o lásce, o štěstí...
:-)

Krásně jsi to napsala! :-)
Jenže člověk nemůže mít všechno, pro co snad zahoří bláznivou touhou...:-(
Je naším údělem milovat jednoho a v něm hledat obrazy těch dalších, tak jako v těch dalších někdy poznáváme odraz toho, co je i součástí našeho života...
Nelze jen tak vše zahodit a jít za někým, kdo v nás právě teď zapálil plamen touhy, jakkoli se nám to zdá nevýslovně krásné...:-)

Vzpomínky na minulost tíží,
to bezesporu je tu znát,
kdyby moh, osedlá pár lyží,
ze zmrzlých mráčků sklouzne snad

a do náruče Tvé se vrátí!
žel, jen to přání smím Ti dát,
Kéž žal se z Tvého srdce ztratí,
do tváře úsměv vklouzne rád...
:-)

Já Ti rozumím, nemáš to lehké! Ale některé věci člověk již nezmění, i kdyby sebevíc chtěl! :-(
Může jen přát těm druhým štěstí a radovat se s nimi, když se to stane i skutkem. A staraje se o štěstí druhých, nalézat i své vlastní, jak radil již Seneca....-)))
Hezký víkendík a nesmutni jen! :-)

Napsalas to krásně a hezky to plyne! Inspirovalo mne to v komentu k mému vlastnímu hříšku, kterýžto ber jen jako dárek chytlavého poety autorce či příspěvek do diskuse o pocitech, jaké v nás dokáže probudit plačtivý den, co se již blíží ke konci své cesty, stejně jako naše vlastní neveselé úvahy o životě, se kterými se snažíme vypořádat s nadhledem...Děkuji a blahopřeji! :-)

Den zdá se dospělý,
i my snad dospěli,
hledíme s nadhledem
na touhu v srdci svém.

Jen lichá šlápota,
sudá už tu není
stín, co zbyl z života,
však i té si cení!

A ta sudá možná jen
zabloudila kdesi,
o té liché sní svůj sen,
samoty se děsí...

A až mžení pomine,
třeba najde cestu
a za lichou, (co by ne?)
zas se vydá k městu...

Zase budou otvírat
ten bar "U dvou duší",
což den, co již dospěl snad,
zatím sotva tuší...

Orionka: 60% hlasujících? A kdepak jsi zase tohle vzala, hvězdičko? Zveřejnilas to někde, kde se ještě boduje v [ %]? /Bývalo to, tuším, i tady, tedy před nějakým časem. Pak to Lukio zrušil, protože to bylo tendenční a zkreslující. Někdo nehodnotil úroveň, ale jen osobní sympatie k autorovi! /
jj, taky jsem se nad podobnými věcmi zamýšlel, ovšem neumím to tak skvěle podat a tak se omezuji na příspěvky z veršotepárny a odrazy vnitřní strany duše, někdo by to možná nazval "Růžovou knihovnou stárnoucího poety"...
Dnes jsem udělal výjimku, u Tebe i v chatu, kde reaguji na Homéra, který mne pasoval napřed na svůj noční děs, pak zase na drobného pupkatého staříka! Hahaha!!! Nejsem, doufám, ani jedno!
Dnes jsem na tom jako ony komentující čtenářky, tedy AmelieM, PrimaDen a Máta: Líbilo se mi to a donutilo mne to nejen k zamyšlení! Oceňuji právě u Tebe, jak krásně dokážeš podobná témata zpracovat. A není ani náhodou, že ty, co tu smýšlejí stejně, patří zároveň i k těm, co se zde projevují mně sympatickým způsobem...:-)
Konečně mi došlo s jistým technickým zpožděním těch 60%, které jsou již minulostí, takže si můžeš opravit statistiku! Hezký víkendík! :-)

"Ovládej jazyk, břich a pohlavní úd!" pravil Zarathustra.
Bohužel, současníci už tak neholdují staré moudrosti a sebeovládání, trendem je žít a užít, co se dá a napodobovat to, co vidím kolem sebe a v médiích, abych nevybočil(a) z řady. Svůj podíl na tom má také nadměrné používání alkoholu i dalších omamných látek. Takže svůj díl pravdy má i Máta: Ony si ty holky zmalovaný, koketní a spoře oblečený vlastně ani neuvědomí, jak vyzývavě třeba působí na něčí podvědomé pudy, vždyť ony se přece jen taky snaží být IN! Mimikry? Nebo snad i jistý atavismus? Ono slovo v širším slova smyslu označuje často nečekaný návrat dávno zapomenutých způsobů chování, které v současné společnosti ztratily původní význam.> Ovšem kulturnost je jen pouhý nátěr, který se dost snadno rozpouští v alkoholu, zapomíná se na něj pod vlivem dalších drog, někdo v těch chvílích až palčivě pociťuje své potřeby ukojit tyhle pudy a jeho sebeovládání, měl-li vůbec nějaké, klesá na nulu.Takže na jedné straně se některé ženy chovají jako háravé feny, aniž by domyslely důsledky toho, na druhé straně je tu pozůstatek chování dávných divokých předků...Vzpomeňme slavnosti jara, které jsou v primitivních kulturách slaveny i dnes masovým pářením. Člověk se léta pyšnil tím, že se dokáže ovládat a dát svým pudům kulturní průběh, ovšem dnešní pokleslá doba, vliv omamných látek to, co vidíme v médiích, budí v někom dojem, že nic tak špatného nedělá, vždyť druhá strana si o to sama říkala! To je ten pokrytecký nesoulad dnešní doby, kdy na jedné straně zákon sice alibisticky něco zakazuje, na druhé se to tak často objevuje v knihách a ve filmech, že podobné násilí vypadá tak nějak přirozeně, jako součást života a tak se to i zakotví v podvědomí některých jedinců. Zcela čitelný podpis našeho “konzumního způsobu života“! :-(

Psavec: Díky! To nejspíš zvedl ten obrázek! :-P
Ale jo, jsem docela spokojen, jak jsem to dal dohromady. Dostat tam všechna ta slova a ještě držet tu formu, kde se postupně obměňují rýmy...:-)

Lenča: Tak to je fajn! :-)

PrimaDen: Díky! :-)

Timothy A. Postovit: Díky! Je to zase jenom veršohrátka na zadání a já si vybral tohle pojetí. Pokud ti nesedí, nemusíš se za to přece omlouvat! Raději si to zkus sám. Schéma si lehce odvodíš. :-)