taron:
čekat ráno, na autobus,
čekat v práci na padla,
čekat na podněty denním aktivitám,
čekat na přátelé/ na lásku - ta často v čekárně dlouho nevydrží..
a pak zase čekat až chytime další snahu pevně za ruku..
čekat na štěstí - na lepší budoucnost, kterou si vě špatných chvílích slibujeme, čekat na lepší práci,na peníze a byt...
čekat večer na serial,
na uvaření vody na kávu,
čekat a nevědět na co...
Jen na smrt, na tu čeká málo lidí - neboť o té se ví (jediná jistota) - rezervuje místo křišťálovým srdcim, po několika návštěvách...

taron:
ano, takhle nějak to bude -lidé přichází a odchází a zanechávají stopy...je to trochu i o lidské promarněné vůli čekat, na lepší časy (třpyt), a pak se stává, že upadnou na beton reality...a vsak-v čekárně - v životě se na lidí dostává postupně nejspíš, a tak nezbývá než čekat, než člověk přijde na řadu....ovšem opět čekat nemusí zvládnout...je to koloběh :o)

D_P: ..snad jen ne v negativním stylu :) Děkuji ti...

Yana:
Ano, zkusím dát na tvoji radu :)

Tvrdý-nouzák:
děkuji :0) ...v podstatě je jasné o čem je -pouze je to schované v obalu ;)

Vir:
souhlas! :) zkrátka nic moc...nedošla jsem ještě na to, jak se tohoto rychle a snadno zbavit...ale to nejspíš ani nejde :-/

Vir:
..a zde se právě bavím o tom ,,prázdnu,,
..velice obdobné mínění :)

Vir:
Ano,občas komolim ČJ...i v díle JSEM (asi už i taková)
Jinak melancholie, ta pravá bych řekla že bez emocí chvílemi je -člověk pak cítí beznaděj, vztek, smutek...ale často netečně sedí a kouká do prázdna, nevnimá a ani nic necítí...Prostě upadá do nitra kde často hledá slova pro ten děsivě ,,mrtvý,, pocit :0)
jinak děkuju za kritiku ;)

Yana:
Kdyby se dalo i dnes vypsat,
ten oheň snadno neuhasim :-/
občas stačí jednou se vyspat,
plně s tebou souhlasím...

Emoce bez citu,
každý svou ulitu,
na podlaze, betonu tvrdém,
hrdě, ustát si?

Každý přežije -chce-li,
tohle řešit by jsme měli...
A já?
Včera bylo zle,dnes hůř,
rozum křičí,
tak se vzbuř !

Nejsem jediná,
bezvinná,
snad ta,
co se pokliná..
Za všechno můžou lidi,
utíkej!
...Na jistoty nikdy nezvyklej...

Děkuji :0)

Díky...toto dílo je odraz jednoho horšího dne, ale každý si může v ulicich všimnout, že se něco změnilo...trochu mě to děsí..při představě, že bude hůř...Ale to asi záleží na každém jedinci :0)

Yana:
Mohu jen souhlasit :) Nové prostředí, lidé,aktivity, často ale probouzí nostalgii...ráda vzpomínám, ale život je nevyzpytatelný a rozhodně se ničeho nevzdávám..jen,mrzí mě to,protože to jsou přátelé a zde znám pouze rodinu a pár lidí z práce -starší paní :)
ale...nestěžuji si,každý se musí dřív nebo později posunout o dům dál :)

taron:
bohužel pocházím z vesnice,kde nejsou pracovní možnosti...jiná varianta nebyla :-/ Mám je v srdci, občas se vídáme, avšak člověk často musí něco obětovat...je to smutné...vás si moc vazim, jste téměř jako rodina ,,básníci,, kteří mi rádi rozumí :)

taron:
děkuji Ti, Tvá kritika mě vždy potěší :0)

...každý jsme nějaký, že ano :)
docela ujde, jen některé verše už jsou tam jakoby na sílu rýmu vecpané...ale není špatné :)

Yana:
pravda, čistá pravda :) Thanks :)

taron: lépe bych to neshrnula...souhlasím s tebou a děkuji :0)
..život je stejně jako lidé nevyzpytatelný...

děkuji vám lidi :) nostalgie je hezká, ale často bohužel bolestná :-/ :)

pěkné dílko :0)

všem moc díky za komenty ;)

taron: D_P:
ano, volání o pomoc to je v případě,když to neříkají denně...potom je to jen způsob jak všem ukázat svoji slabost a flegmatismus.. Př : Kluk propadl drogám díky finančním probléma denně seděl a zoufal si,jak je to vše nanic...ale vůbec mu nedošlo,že aby měl peníze,musí pracovat..
Heh..je hodně emotivních songů, já mám pár, které když pustím,pláči - ale to bude spíš nostalgie..