Hm, zajímavá myšlenka, moc hezky zpracovaná

Hlas člověka, ženy, matky, kamarádky:
Milá Dee v tvé hlavě jsou hrozné zmatky,
jak mlaďoučká si na takovou tíseň,
tvým žitím znít měla by veselá píseň.
Ty hlasy mně zní jak ošklivá nemoc.
Dee ty jasně voláš o pomoc.
Vím, že teď nechceš slyšet nic.
Věř mi, ty potřebuješ víc.
Jsi miloučká, krásná, mladá,
když však vidím, jak duše tvá strádá,
mám o tebe prostě strach,
věř mi smutek se obrátí v prach.
Nezoufej, život je krátký dosti,
však můžeme prožít spoustu radosti.
Chce to jen ŽÍT a nalézt svůj klid.
Konec nevyřeší nic, po něm už se nebude NIC dít.
Vzpomeň si na krásné chvíle, chvíle kdy ti bylo mile.
Na ty si teď vzpomínej! Pro ty stojí přec za to žít
a hledat dál svůj vnitřní klid!

Líbí se mi tyhle tvoje skladby a texty a ještě ten nápad s elfštinou, super

Zařaď se do řady,
zapomeň na vnady.
Morální předsudky!
Je konec zábavy!

Přestaň být sobeček,
staneš se blbeček.
Vzorem manželů a otců,
ve stádu šéfem oveček.

Sebezpytování zmizí,
povahy budeš ryzí.
Zda budeš šťastný,
to nevím jistě,
to ti napíšu zase příště.

To je fakt aktuální, žně můžou bejt vlastně i smutný záleží na úrodě. Nejdřív jsem to nepochopila. Takové trochu haiku

Joo, povedené

Líbí se mi. V jedné básničce mám" žiju ve svém vlastním světě, všechno tady voní kvete...". Líbí se mi tvé vyjádření.

No ono vždycky všechno je jinak. Dost zvláštní forma. Ale to smutné sdělení je pochopitelné.

Je to teda fakt dlouhý, ale vůbec to neni špatný. Humorně napsaný příběh se zajímavou zápletkou. Trochu parodie, ironie, ale kupodivu mě to chytlo a pobavilo. A líbí se mi tvůj sloh.

taron: Jako bych tušila že to napíšeš. Ne , je psaná tak všeobecně. Dík

cen: loner: Díky

taron: Já tu mam na papíře o sněžné sově! To mi Loner nevezme.

Je o tvé ženě a už ani muk

Je to o tobě, o tvém nitru, o tvých snech, o tvé samotě a o tvé lásce. Ale ke komu? Je krásná ta báseň je citlivá a napsaná tak něžně, že by tě za ni milovaly zástupy žen.

Dík za každé nové ráno, hezká básnička. Nejvíc se mi líbí první sloka.

Čtu jedním dechem, husí kůže po celém těle. Začátek mě hned autenticky vtáhl do tý garáže, představuju si film. Úděsný, příšerný ale i nádherný, pravdivý a současný. Nemůžu si pomoct tvoje texty jsou jedny z nejlepších co tu čtu a přitom ta sdělení z nich mě nenaplňují pozitivní emocí spíš strachem. Co bude dál? Je to všechno fantazie, nebo pravdivá sdělení. Ať je to jak chce, já to čtu vždycky a vždy mě to šokuje.

Ta báseň je pěkná, ale to sdělení v ní mi přijde děsivý. Pět dní strachu, smutku a samoty pro dva dny štěstí. Život je přece od toho abychom ho žili a nej jen čekali na pár hezkých chvílí. Ale zdůrazňuji že ta báseň je napsaná pěkně a je mi jasné že je to nadneseno.

DDD: Jo taky jsem na to myslela, máš pravdu, díky

Mlčenlivý: Díky

Pěkné, nejdřív mě ten název odrazoval, ale tahle je krásná