a přitom dělání, dělání všechny smutky zahání, jsem zmatena, bane je to moc pěkné

no teda ten závěr )-: mam pocit jako kdybych ty tvoje dopisy už někdy četla nebo něco podobně divnýho, popravdě mě bys takovým dopisem neoslnil, já vim, že je pro Vlastičku, právě jí by se to možná líbilo, kolik si měl přítelkyň, ptám se abych věděla kolik dopísků ještě budeme číst ?(-:

jo, zajímavá

Je zvláštní ta určitá naléhavost myšlenky "přemýšlím o tobě" , z toho textu úplně nechápu o kom o čem, je tam toho víc, ale nevadí mi to

Tak já všem moc děkuji za zastavení a komentář

jo, takhle to stačí je tam řečeno dost, mě taky zprávy iritují, když pak lidi nadávají co že se to všechno děje, tak nevím o ničem a je mi fajn. Ne to ne, takový ignorant nejsem mám ráda přehled co děje, no někdy je člověku doslova na zvracení.

Třeba je to zařazeno v novelách jen tak kvůli obsahu
( dlouhý život ), mě vyrušila jedna věta. Látka mi je neznámá. Jinak mě to překvapilo, obsah se mi líbí, ta vyjádřená bezstarostnost, rozhovor se staříkem, procitnutí. Jo, líbí

každopádně je pozdě "brečet nad rozlitým mlíkem", víš co, všichni v sobě máme kus tura domácího, no, líbí se mi tvoje "zpověď"

tak já si k nim udělam kafíčko a zamyslím se, jo milá moudříčka

Hele, to je dobrý, pěkně si to popsal, už jsem neměla horečku strašně dlouho, ale takhle nějak to bylo a svym způsobem ten stav je zajímavej, z plnýho zdraví se najednou jeden zmítá v takové zmatenosti plné zvláštních obrazů a myšlenek a náhodou pak si přijdu jakoby očištěná

Super vyjádřeno, z toho mám radost, maličkost, nenapadlo tě prohodit poslední dvě slova?

No mě to ničím nerušilo, báseň se mi četla dobře a líbí se mi co vyjadřuje a jak, je dobře žes napsala tu anotaci

jo dobrý, nejdřív jsem si myslela, á, konkurence DP a ejhle, humor (-:

ŽblaBuňka: Sucháč: alexis: Kakuzu: Vám všem moc děkuji za zastavení, pochopení a komentáře

jsi stále na čemsi, spíš na někom závislý a " léčíš" se viď, je moc pěkná ta báseň

jo, líbí, tak to vlož i s melodií a zabrnkej na kytaru ať víme na co se máme těšit na srazu, pravda že když to člověk čte tak by to zavánělo takovou odrhovačkou, melodie by tomu dodala procítěnější vnímání

taron: vyjádřila si to správně, vzpomínky jsou to krásné, ale nemělo by se vzpomínat až tak daleko. Ty mě znáš a určitě věříš tomu, že v závěru toho dílka jsem prostě brečela. Díky

inkoust: přesně, náladovka, možná by si to zasloužilo lépe zpracovat, ale dnes se mi skutečně zdálo o tom domečku, nehledám ve snáři co znamenal tak živý sen, to jen jsem se probudila a hned jsem na nočním stolku našla tužku, papír, hodila jsem to tam a pak sem, díky

každým okamžikem cosi ztrácíme, pokud i naději, začíná zoufalství, líbí

čtu a sotva dýchám, silný, autentický text, skvělý obraty, fakt jsem to přečetla jedním dechem a vřele doporučuji všem, ta se povedla