myslím že ta báseň dokáže zasáhnout, čtu ji už potřetí a fakt je bolavá

jo, nehledám konkrétnost, ale zamyslet se nad básničkou můžu :-) A to jsem se zamyslela, hlavně nad jedním příslovím: Káže vodu a pije víno, báseň hodnotím spíše jako zajímavou

Jasně a vše čím procházíš, není jen náhoda, něco nám to přinese, bohužel někdy dobu temna, líbí se mi jak v tak krátké básničce docházíš k uvědomění

jasně mě taky pobavila, je fakt taková mile filozofující

patříš mezi mé oblíbence, každopádně obsahem svých básniček

Moje milá přítelkyně(jsem hrdá že tě tak můžu nazvat)ano, tohle jsi ty, tohle je to co od tebe milujeme, tohle je ta přesná taronovská poezie a já zdůrazňuji, ty jsi jeden z mála opravdových poetů zde, tvoje báseň je tvé nitro, krásné, čisté, rozervané, ale milující, mně takové básně vhánějí do očí slzy, jsou tak plné citu!

Já mám ráda to co v tobě dříme poetického, nemyslím že je to ještě úplně dokonalé, ale je tu jeden fakt! Vzpomněla jsem si na tvoji básničku "Milovat neznamená si malovat", nějak mi něčím kdysi utkvěla v paměti. Dnes jsi napsal tuto báseň a od té předtím je to velký posun :-) Myslím že si tě múza zase vyhledala, přečetla jsem si znovu básničku a opravdu se mi líbí. I přes ty zvláštní nepravidelnosti rýmování, ale to mně právě na poezii vůbec nevadí.

Úplně bezvadná, je o hledání sama sebe a já bych ve spoustě životních obdobích napsala tu samou, mně se moc líbí a navíc já zrovna mám ráda lidi kteří "žijí několik životů" v jednom. ale to už je na "pobesedování":-)

jako vždycky, plná humoru a energie

Ta je fakt hezká, dalo by se říct milá a příjemně vzrušující a hlavně mně moc hezky při čtení plynula

V tvých básnička se skrývá tvé životní moudro, takové to které získáváme, životem, líbí se mi tvoje cesta a tvoje filozofování

No nakonec to co bylo ještě nedávno scifi, to je dnes běžné, ale tohle už by bylo asi moc :-), každopádně mě to pobavilo

Je fakt napsaná působivě a aniž bych četla komentáře hned jsem věděla o čem je, povedla se ti

aha :-) no první sloka i mně byla jasná, ale pak už jsem nedovedla domyslet to pozvání na skleničku a najednou verše jak vystřižené z čínské poezie a ve finále stav přítomnosti, no já jsem se v tom prostě zamotala, tedy asi díky neznalosti

tvoje poezie je z nitra a dotýká se ho, a ten křik, ten jde také z nitra, z bolavého, rozervaného, zoufalého, jsi nádherný poeta

aha, jsem z ní celá popletená, trochu mi připomíná básničku-Tma jak v pytli, měsíc svítil, luh se sněhem zelenal...a myslím že tak ji chápu správně, vždyť ty ani nevíš kam si šel :-) skvělý nápad

všem mým věrným čtenářům patří dík a přeji taková fajn rána a takové fajn dni

kmotrov: jasně a tím doplňkem jsi trefil hřebíček na hlavičku, je to na debatu... ale krátce...při té hudbě trochu líné snad dlouho ještě smutná nebudu...

nekopíruješ náhodou někoho ;-)

jo, takový bez přetvářky, ale vůbec ne bez citu, líbí