To je úžasný. Neuvěřitelně pozitivní. Moc se mi líbí. Dík :-)

Člověče, v dobrém tě prosím, změň si tu ikonku žádající o maximální kritiku. A nesnaž se pořád schovávat za to, že ke skoro každému dílku napíšeš "taková blbinka :)", ve víře, že tě čtenář pak nechá na pokoji. Ona i ta blbinka může mít nějakou myšlenku, vtip, nadhled, zkrátka kus šarmu. Nebo si fakt myslíš, že je to tak dobrý? Podle mě je to slaboučký. Připomíná mi to říkanky, které jsme čmárali na základce. A ano, myslím, že prvostupňová děcka by to možná ocenila. Tohle je ale, proboha, literární server. Promiň, nejsem lhář ani pokrytec a nebudu dělat, že jsem to neviděl a neslyšel, když už jsem se vlezl. A od člověka vyžadujícího maximální kritiku očekávám jaksi víc. Mnohem víc. Nezlob se...

Nikytu: Moc díky za návštěvu. Potěšilo :-)

Nikytu: Díky, to potěšilo :-)

koiška: Děkuju :-)

Málo slov a hodně prostoru. Překrásná.

"blbynka" - to bude zřejmě nějaké nové vyjmenované slovo po "b", že? Btw ...to se ti fakt stalo?

Yasmin: Tvůj komentář mě strašně těší. Zažívám podobné pocity u tvých básní. Škoda, že se tu už dlouho žádná neobjevila... Moc děkuju :-)

vanovaso: Děkuju za tahle krásná slova. Nesmírně si toho cením :-)

shane: Já to tak samozřejmě beru. Jak jinak? Vůbec necítím potřebu se s tebou přít, vyvracet, přesvědčovat a vnucovat ti svůj názor. Naprosto ti totiž rozumím. A protože ty máš nepochybně rozhled a nadhled, chápeš zase zcela jistě pohled můj a nebudeš mě dál urážet řečmi o lenosti, pohodlnosti, odfláknutých verších a zabitých myšlenkách. Díky za návštěvu a měj se moc pěkně :-)

Amelie M.: Jsem rád, že to tak vidíš. A moc mě těší to, co říkáš :-)

Jojo, ze života :-)

Ne, opravdu se nevyhne, o tom mi chvilku povídej...
Moc hezké a pravdivé...

Jsem rád, že jsem si v dnešním pošmourném ránu tyhle krásné a inspirující verše mohl přečíst. Nádherná slova!

(...jenom bych si dovolil upozornit na nesprávné písmenko, které se Ti vloudilo do předposledního verše :-))

Leslie: Moc děkuju. Za obě pochvaly. Od tebe mě to opravdu moc těší :-)

Zamila: shane: Hle, co rozporuplných reakcí a vášní těch pár řádků vyvolalo. Škoda, že jsem u toho nebyl... :-)
Shane, k těm novinkám - volný verš se poprvé objevil v 16. století, takže už tu nějaký ten pátek existuje. Navíc si myslím, že tato "báseň" má k volnému verši přibližně stejně daleko jako k tomu vázanému. Je to moje nejoblíbenější poloha - částečně svázaná, ale pořád ještě dost svobodná. Pokud jsi tedy ty, nebo Zamila, která, jak tvrdí, "mě má dost načteného", některé mé výtvory opravdu četl (a vnímal), pak sis jistě všiml, že nezatracuji ani to ani ono, ničemu se nevyhýbám a nechám se inspirovat obojím. Slova o jakési autorově pohodlnosti jsou jistě mnohdy opodstatněná. Otázkou však je, kdy se jedná opravdu o pohodlnost autorovu a kdy o pohodlnost čtenářovu. Tvoje řeči o hraní si na modernistu jsou pak naprosto mimo. Nikdy bych si nedovolil schovávat nedostatek znalostí, fantazie, vkusu atd. za podobně přezíravé označení, stejně tak, jako bych si nedovolil pustit něco, co bych nedokázal vyložit, jakkoli nerad to dělám. Nedokázal bych žít se svojí vnitřní sebekritikou a cítil bych se jako totální podvodník. To bych sám sobě neodpustil.
Jistě se mnou budete souhlasit v tom, že se vše vyvíjí. Měl jsem možnost studovat na FF MU autentickou interpretaci staré hudby. Nechal jsem toho - právě proto, co tady teď znova vykouklo: "To, co dělám já, je jediné správné a kdo to má jinak, je namyšlenec a zaslepenec a nestojí za moji pozornost". Jistě - příkladně barokní hudba byla nepochybně dotažena k naprosté technické a formální dokonalosti, ale nevím, proč bych se měl do toho zavírat a zatracovat všechno, co přišlo potom, i to, co teprv přijde. Stejně tak to mám s poezií. Je totiž strašlivě snadné zatratit. Mnohem snazší a pohodlnější, než pokusit se pochopit a nechat se třeba i inspirovat :-)

Tom Cortés: Vždycky jsem se snažil o přirozené a nenásilné rýmování. Pokud to tak působí, moc mě to těší. Díky za reakci :-)

Zamila: No, pokud je rýmování jediným znakem dobré básně, pak Pánbůh s námi a já se dám na čtení říkanek. Ne, vážně - mám rád rýmy, ale vadí mi, když je jich příliš a jejich vynucování za každou cenu mi přijde trochu úsměvné, aspoň mezi námi amatéry. Život se taky tak často nerýmuje. Tím vůbec nechci obhajovat tuhle básničku, která jistě zdaleka není dokonalá, stejně tak, jako já nejsem básníkem :-)

Lasak: Díky moc za komentář. Ty klariny jsem už v některém z předchozích komentářů vysvětloval. Jsem rád, že tě zaujala :-)

A42: slnečnica: vanovaso: Děkuju za návštěvu a za krásná slova. Těší mě, že se vám líbila. Vznikla z pocitu, který naštěstí nemívám příliš často :-)