No, hele, neber mě moc vážně, jsem ten poslední, kdo má právo komukoli radit :) Každopádně - třeba tohle čtyřverší je docela hezkej obrázek, kterej ale rytmicky tak drncá, až je to fakt škoda. "Otevřeš oči a vidíš hvězdný prach,
padat na tvou vrásčitou tvář.
Už nechceš mít ten palčivý strach,
být jen dalších dnů tichý čtenář." A pak bych se vyvaroval tak laciných rýmů, jako žítXsnít - když už to nutně musí bejt, použil bych ho max. jednou, určitě ne dvakrát :) Ale co mě se nezdá, není vůbec směrodatný :)

Chtěl jsem si Tvé básně nechat na některý večer, kdy budu spát v sadu. Ale pořád se mi to nedaří. Tak snad teď o prázdninách :) Je prostě krásná. Zbytečně ji nebudu plašit. A určitě se ještě vrátím :)

Hezká slova. A bezva pokus o vázaný verš. Pokud chceš psát vázaně, asi bych pro začátek ubral trochu na délce. Vsadil bych se, že pak daleko snáz udržíš zvolené schéma a rytmus. Navíc ne pokaždé je potřeba úplně všechno říct. Za mě je nejkrásnějších prvních šest veršů :)

Moc hezká. Nevím, asi kvůli tomu listu, ale představuju si ji jako jemnej obrázek v pastelových barvách. Rád jsem četl :)

Trochublázen: Taky jsem tam juknul a získal jsem stejnej pocit :)

Člověče, kdybys ještě dotáhl rytmus, byla by parádní! Nechal bych ji asi chvíli zrát. To s těma vílama je super :)

To zní zajímavě. Humpolec mám přes tři kopce. Navíc mi začínaj prázdniny. Ale obávám se, že budu muset dát přednost polnohospodářským pracem a dohnat resty ve výrobě psích překážek. No, uvidíme. Každopádně, ať se akce vydaří :)

ukrytá v máku: To já děkuju Tobě :)

Radku, promiň, Hrabě je moje srdcovka. Ten závěr je starej 60 let:

Tma stéká do kaluží
Na šedivém pijáku nebe
otisky cyklámových růží
Uprostřed ulice lynčují
autogenem zbytky
této noci, kterou jsem prochodil
abych se ujistil že žiji
Možná že zrovna dnešní ráno
přinese amnestii
promlčeným láskám

Je hrozně těžký se neopakovat. Asi se to už povedlo kdekomu z nás :)

Moc hezká. Zaujala i formou.

Trochublázen: no... já mám včelstev 16, cestou ke včelám mě to napadlo, ale o včelách to není. Je to o lidech, o životě, o dnešku.

Psavec: Leslie: kekebreke: Hanulka: Jééé, všem moc děkuju za nakouknutí a milá slova!!! Vážím si toho.

Moc hezké verše. Osobně bych si báseň rozdělil do několika slok, líp by se mi četla. Ale proti gustu žádnej dišputát.
Ve druhé půli mi malinko rytmicky skřípe. Líbí se mi.

Tahle se mi fakt moc líbí! Učitě jsem nečetl naposled. Až jsem dostal chuť zase něco sesmolit :)

VKate: Jojo, je to fakt jen bohapustý zrní :) Díky moc za návštěvu a milej komentář ;)

Mně se líbí. Maximálně bych ji malinko prosvětlil oddělením některých veršů, aby se to líp četlo. Ale to je jen můj názor. Jo, uprostřed jsem trochu zakopl o "melancholii samoty." Vlastně asi proto, že je to jediný pětislabičný slovo v celý básni, tak z toho trochu trčí. Nic, co by se nedalo přežít. Strašně se mi líbí "káva se sametovou přikrývkou." Palec hore. Každej je chytrej, ale patent na rozum nemá nikdo. A už vůbec v poezii.

moonell: To já děkuju. Sice dost opožděně, ale přece. Tvá slova mě neskutečně těší. Tak třeba zas někdy :)

ukrytá v máku: Ahoj, nezlob se, že nereaguju, nějak přes sebou pořád tlačím plnou káru a těch pár týdnů, co jsem nemohl chodit bylo asi zas nadlouho naposled, co jsem sem měl čas a vlastně i vůli vlézt. Jsem moc rád, že ti stálo za to sem nakouknout a těší mě, že se ti ty verše pořád ještě líbí. Děkuju, vážím si toho :)

oslov radek: Díky, to mě moc těší :)

wojta: Já seju svazenku a inkarnát. Do pruhů mezi stromky v sadu. Včelám to hrozně svědčí. Svazenka se zaoře a jetel usuší. Navíc se plevelí do louky a je to hezky barevný. Žádný dotace nechci ani vidět, nehodlám se pak uklánět před nějakým úřadou. Každopádně o tom ta říkanka nebyla, narazil jsem tu na básničku u níž autor zapomněl odmazat cancour, že to je vygenerovaný AI. To jsem fakt vidět nemusel. Absence rytmu mě mrzí, já ho v tom spatřoval, byť ne takovej ten krotkej, samosevnucující :) Díky moc za názor :)