Marbal Škutin: Vystihl jsi to celkem přesně. Taky to na sobě poslední dobou pozoruju, a letos úplně nejvíc. Je to sice klišé, ale je pravda, že čím méně člověk má (co se týče hmotných statků), tím méně žádá - respektive tím více zjišťuje, že vlastně nic moc nepotřebuje. Každopádně děkuju a těší mě, jestli má báseň vyvolala zamyšlení. :-)

puero: Vím, kdo byl Jób. Ale ještě stále nevím, co si o tvém komentáři myslet. Vyznívá trochu ironicky. A slovo "trpitel" nemám ráda.

puero: Hmm... teď úplně nevím, jak si to vyložit. Jestli jako něco pozitivního, nebo negativního. Nebo neutrálního?

Hm, něco na tom je. Kéž by to u mě taky zafungovalo. :-) Líbí se mi to.

taron: PrimaDen: A co když to Puero ve skutečnosti takhle nevidí a jen tlumočí myšlenky Freuda? já se nemůžu ubránit pocitu, že tě záměrně trochu škádlí, taron, protože ty se prostě tak snadno necháš... :-) A bylo jasné (každému, kdo tě trochu zná), že tě tohle rozohní. Puero musí mít radost z té diskuze, co tady rozpoutal. Ale nevím, třeba to tak není, to je jen můj subjektivní dojem. :-)

Ta tvoje báseň je nějaká chameleoní, Dott, pokaždý, když sem kouknu, vypadá trochu jinak :-P

taron: Díky, Taron, i za zastavení. Jsem ráda, že se líbí. :-)

Hm, asi se mi to líbilo víc bez posledního řádku. Ale je to tvá báseň.

Skvělá, Dott. Výborně výstižná a přitom v pár slovech.

DDD: :-) Díky, i za zastavení.

DDD: To mě moc těší, díky.

Yana: Právě že nejjednodušší by to bylo naposled. Jenže je tu právě ten háček... ALE.

Yana: Je vidět, že jsi pochopila, díky. :-) Já taky vlastně pořádně nevím, jestli to bylo vážně naposled.

Marbal Škutin: Ó, děkuji. Přesně o to se snažím - vkládat tam své pocity.

Hagrid: Beru na vědomí. ;)

Souhlasím, pěkná mini.

Už tady do toho koukám asi čtvrt hodiny a furt jsem se nezmohla ani na jedno slovo. Asi nedokážu komentovat. Je to strašně silný. Cítím citrony.

K formě - v první řadě si dávej bacha na gramatiku, to dokáže zkazit dojem i ze sebelepší básně (tzn. oprav si všechna "si" na "jsi"). Za druhé se rozhodni, jestli budeš používat interpunkci nebo ne - když ji používáš jenom někde, budí to dojem, že ji neumíš správně použít. Za třetí by ses měl rozhodnout, jak to teda máš s těmi rýmy (samozřejmě člověk nemusí psát podle schématu, pokud to umí dobře, ale v tvém případě to působí, že vlastně ani sám nevíš, co jsi chtěl stvořit - v první sloce aabb, v druhé bez rýmů, ve třetí abab). Taky bacha na rytmus, když už tedy rýmuješ. Také by neuškodilo do rýmů vznést trochu víc originality (zlost-dost, zebe-sebe). Ale to se snad časem vybrousí, když je to, jak říkáš, "první věc, co jsi sesmolil".

K obsahu - chtěl být rytířem, měl zlost na bezpráví a na to, že lidé neodpoví na volání o pomoc, ale sám měl problémů dost, takže taky neodpovídal? Nebo jak tomu mám rozumět? Nějak mi uniká, co chtěl básník říct první strofou, proč ono "ale svých problémů měl si dost."
V druhé strofě je ale znát, že na se na problémy jiných snažil odpovídat (z čehož mi vyplývá, že "ale svých problémů měl si dost" slouží jen k doplnění rýmu. Možná jsi tím chtěl říct, že byl rytířem, protože PŘESTOŽE měl svých problémů dost, stejně se zajímal i o druhé. V tom případě by byla chyba ve formulaci).
Závěr ponurý; chápu-li to správně, nabádá onoho rytíře k tomu, že když už nezmění okolní svět k obrazu svému, má se vzdát a splynout s oním sobeckým davem, který nehledí okolo sebe.

Když to shrnu - forma nikterak skvostná, obsah snad až na pár drobných nesrovnalostí pochopitelný. Chtěl autor sdělit, že (jak již napovídá název) rytíři už vymřeli, neboť když se někdo snaží být rytířem, okolní dav ho ušlape? To by šlo. (Tím pádem rytíři již opravdu vymřeli, skutečný rytíř by se totiž nevzdal).

Každopádně vítej na psancích a snad to příště vyjde o trochu líp.

Hmm, líbí a to moc.

Viviana Mori: Chronoss: taron: Lusy: Tak tedy děkuji. :-)