Marbal Škutin: Severak: Sucháč: Yana: Díky moc, že jste se stavili, i za pěkné komentáře!

Lizzzie: Rozumím ti a souhlasím, já to tak mám povětšinu času taky, takové to povznesení nad vše. Ale když na mě v noci přišla tahle nálada, tak jsem to bez rozmýšlení zachytila, je to pak zpětně zajmavé i pro mě, číst to, když už jsem zase naladěná na svojí běžnou povznesenou vlnu. :-) A s tím přednesem naživo máš taky pravdu, já dokonce chvíli přemýšlela, jestli ji sem alespoň nedat namluvenou, ale nakonec z toho nějak sešlo. Každopádně ti děkuji za komentář i za zastávku a jsem ráda, že se líbí. :-)

inkoust: můžu poradit, že to zobrazuje určitý proces, kdy si člověk prochází jakousi svou osobní nocí - tzn. je ve tmě, nevidí okolo sebe nic hezkého, hrozně ho to izoluje od okolního světa, až je v té samotě vlastně sám před sebou obnažen, protože už si nedokáže nic nalhávat... to ho dovede k poznání, že ta "noc" a ticho a izolace, které k tomu patří, po nějaké době přestanou bolet, obzvlášť proto, že si člověk uvědomí, že ho to dovedlo k osobnímu růstu...

Yasmin: a já jsem ráda, že mě čteš, díky :-) po maturitě (už v pátek) snad zase přijde múza :-)

taron: jo, něco takového v ní je ;-) díky, že ses stavila! :-)

Yana: Přesně tak, díky Yani. :-)

Zamila: Orionka: inkoust: Díky moc za milé komentáře :-)

No tak teď jsi mě teda dostal! :-)))

DDD: To jsi vystihl docela přesně :-) Děkuju ti!

Nemám slov, tak jen zanechávám komentář, abys věděl, že jsem tu byla. Pořád čekám na tu sbírku. ;-)

Zamila: Děkuji :-) Ona to oprava byla potřeba, ale spíš pro nějaké moje vnitřní urovnání si situace, než pro samotnou báseň. :-)

Zamila: Yasmin: Yana: prostějanek: Desdemona La Rochelle: Díky za krásné komentáře, mám radost, že na vás báseň tak působí. :-) A nakonec jsem i ráda, že jsem báseň zašifrovala jen tak akorát a že není zcela jasné, o kom je... po vašich komentářích jsem si totiž uvědomila, že si z ní každý může odnést co chce a není nakonec až tak důležité, co v ní je pro mě. Váš výklad básni dává zase trochu jiný rozměr, než ten můj původní. Kdyby měl někdo zájem se dopátrat, jak to bylo myšleno, tak piště do vkazů. Zejména tomu poslednímu verši to dodá patřičný význam. ;-)

Lössenie Eruzel: Jen pro vysvětlení - vyskočilo to na mě o anonymním pondělí ;-) Není zač.

ŽblaBuňka: Yasmin: Yana: taron: Marbal Škutin: inkoust: Devils_PIMP: DDD: black.heart: Až s odstupem pár dní zjišťuju, že je tahle báseň mnohem osobnější, než jsem původně zamýšlela. I proto jsem moc ráda, že jste se zastavili a zanechali tak krásné komentáře - připravili jste mě o slova. Děkuji.

Bolí.

Skvělá!

Ještě jsem sice nečetla, ale jedno už vím jistě - tohle určitě není báseň. ;-)

PetrK.: Jo, tak jo, hlavně že si rozumíme :-) Je pravda, že autorka citátu tam má to slůvko "osobní" :-) Já ho právě třeba na sebe aplikovat nemůžu, nejprve se musím ještě alespoň trochu pošťourat v té minulosti :-)

PetrK.: A mně se pořád zdá, že nechápeš, co se snažím říct :-))) Ale možná se mi to jen zdá. Nicméně to zkusím ještě jednou. Nejde mi jen o to, že se člověk z minulosti může poučit, ale i o to, že v životě se dějou pěkné i nepěkné věci a proto musí být člověk se svou minulostí srovnaný, smířený, a teprve potom si může dovolit se do ní neohlížet. Pokud nemá vyřešenou minulost, tak nemůže být vyrovnaný a tím pádem se nemůže ani dívat vpřed a pomáhát dobrým věcem. Já nevím, ale takhle to vidím já. Že prostě ne vždy to jde, neohlížet se zpátky. A že ne vždy je to špatná věc.

PetrK.: Jo tak, já už na ten citát pak nekoukala. :-) No ale někdy si právě musí člověk nejprve vyřešit tu minulost, aby mohl těm dobrým věcem pomáhat. ;-)