Tuhle mě už nejmíň stokrát napadlo, že bych psal sci-fi scénář. Cokoli, co by předčilo ty nejlegendárnější české pokusy o scifi jako Návštěvníci, Ikarie XB-1 atd. Něco, co by přiblížilo české sci-fi star treku nebo hvězdným válkám, něco provedlnitelného, nic tak velkolepého jako jsou slavné české sci-fi romány, které mají filmaři strach zrežírovat a při tom nic tak přízemního jako amarouny polité octem. Česká sci-fi literatura je bohatá, ale zfilmovat se nedá, nebo dá?

Dá se napsat dneska scénář sci-fi seriálu, který by měl víc jak 15 dílů? Nebo Češi zkrátka neumějí vyrobit světový sci-fi seriál?

Otázka je, jestli se české sci-fi chce přiblížit hvězdným válkám.

Za mě bych rozhodně rozvíjel spíše téma Návštěvníků, třeba na "dospělejší" úrovni. Nosná myšlenka vzpomínek dětského génia mi rozhodně přišla dobrá. A zasazení do městečka Kamenice je prostě geniální.

Ale ono je to i s tim "český" docela problém. Ikarie je prý na námět jakési povídky Stanislawa Lema a v hororu Vlčí bouda zase někteří spatřují Hotel u Mrtvého alpinisty bratří Strugackých, minimálně jeho Estonské filmové zpracování.

Jinak pak je tu samozřejmě otázka realizace, Arabelu i Návštěvníky totiž vlastně platili Němci, takže je otázka, kdo by ten seriál zafinancoval.

Severak: Češi umějí natočit nádherné historické filmy, vlastně v námětech můžou cestovat do minulosti jakkoliv hluboké, děj sci-fi, který by se odehrával v minulosti je velmi schůdná alternativa, se kterou už Češi mají zkušenosti třeba Zabil jsem Einsteina, pánové, nebo Zítra vstanu a opařím se čajem. Já se spíš bojím, že jako žánr není sci-fi u nás příliš oblíbeno a proto že se netočí. Anebo mají filmaři mindrák. Ale věřím, že peníze se dycky najdou.

Já osobně narážím na absenci dobrých sci-fi filmů, seriálů vůbec. Pár se jich najde, ale je jich rozhodně méně než těch směšných nebo strašných. Třeba mě mrzí Piknik u cesty (Stalker), ruské zpracování mi přijde těžkopádné a na poměrně akční předlohu nudné. Tuhle knížku bych chtěla vidět na plátně docela určitě a líp.

A jestli by Češi uměli natočit dobrou sci-fi. To tedy netuším? Tohle téma se tu objevuje spíš v komediích, ač je mám ráda, nepovažuji to za sci-fi mého srdce. Možná chybí ta pravá víra, děláme si z toho legraci a taky peníze.

Docela ráda bych viděla zfilmované třeba Oko chiméry od Zdeňka Volného. Nebo od sporného Ludvíka Součka, třeba Cesta slepých ptáků, ta je pěkná.

Podle mě sci-fi seriály a filmy úplně ztrácejí sami sebe, jak se neustále opakují. Chtělo by to napsat něco, co by bylo nové, ohromilo a myslím, že kdyby byly prostředky, tak by češi dokázali natočit opravdu dobrý film a asi i seriál, který má více než 15 dílů. Podle mě by se to dalo. Jen spojit pár velkých mozků s fantazií a nápady, aby něco vymysleli. :)

Vzhledem k tomu, že jsem viděl film Gravitace, tak jsem se vrátil k myšlence českého sci-fi projektu.

Dívám se na to pohledem „co by se dalo (při obrovském nadšení) natočit i jako amatérské film“. Navrhuju jako námět následující povídky/knihy, píšu výhody/nevýhody:

BROUK V MRAVENIŠTI
(bratři Strugačtí)

+ přibližně 6 postav
+ odehrává se na zemi
+ možno bez triků
- dlouhá předloha

PIRXOVO VYPRÁVĚNÍ
(Stanislaw Lem)

+ 3 postavy (+ jeden komparz asi 5 lidí)
- odehrává se ve vesmírné lodi
- na scénu setkání s mimozemskou raketou nutné triky/animace
+ hodně vtipná předloha; taková vesmírná satira

NOC NA MĚSÍCÍ
(Stanislaw Lem)

+ 2 postavy
- odehrává se na měsíčním povrchu a na měsíční základně
+ poměrně napínavý příběh

VÍKEND S MARTOU
(Psavec odsud ze Psanců)

+ 3 postavy
+ pozemské prostředí
+ celé české

http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=2026-vikend-s-martou

Severak: Já bych hlasovala pro Pirxe. Nesměl by se vynechat boj s mouchou v kabině lodi :-).

Než se pustíte do natáčení, tak si ověřte, jak je to s právami, a´t dědici nezatočí s vámi. :-(

Vladan: dobrá připomínka

Jinak se mi zdá až podezdřelé, proč nevím o více uskutečněných adaptacích knih bratří Strugackých. Třeba zrovna „Brouk v mraveništi“ nebo „Je těžké být bohem“ by mohly být krásné filmy.

Podle mého názoru se amatérsky může natočit buď konverzačka nebo karikatura originálu.
Připojuji odkazy na ukázky z několika nedávno vydaných knih:
http://www.sarden.cz/ukazka-jack-campbell-neuprosny-ztracena-flo
tila-5
http://www.sarden.cz/ukazka-david-weber-honorina-mise
http://www.sarden.cz/ukazka-jan-hlavka-jana-vybiralova-mraz-hry-
algor-1

No, chcete-li eliminovat jak amatérství, tak autorská práva, bohatě by stačil společný psanecký projekt, který by byl pouze namluvený, jako rozhlasový kus. V tomhle by bylo docela i novum, já osobně neznám žádný rozhlaový sci-fi seriál o více jak 20ti dílech.

Já zase neznám nikoho, kdo by vydržel poslouchat dvacet dílů rozhlasového seriálu...

Jinak pro zajímavost. Na radiu Leonardo existoval pořad Nula jednička, ve kterém se každý týden četla jedna povídka. Nejspíš ještě jsou v archivu.

Ad rozhlasový kus: Tady bych rád připoměl Stopařova průvodce po galaxii, který původně vznikl jako rozhlasová hra. Já sám jsem slyšel v češtině jednak kus verze od Českého rozhlasu (kde bůhvíproč účinkoval Marek Eben) a zadruhé verzi namluvenou Vojtěchem Dykem. Ačkoliv ho uplně nemusim, tohle se mu podařilo dokonale. Tol jsem si poslechl celé, dokonce jsem litoval že nepokračuje do další knihy.

Jinak co se týká rozhlasových her, jednu už se mi podařilo nahrát (viz http://w229.wrzuta.pl/audio/7H0LYXwRePd/jara_cimrman_-_blanik), bylo to v rámci hodin dramaťáku ve čtvrtém ročníku. Do další bych klidně šel. (A hlavně je to realizovatelné s minimem prostředků, akorát ten čas to sežere děsivě moc)

Severak: Právě! Je to realizovatelné. Chce to jen něco sepsat a mě napadlo kolektivní dílo. Něco co by mělo hned několik úrovní: tematickou (kolektiv autorů by napřed realizoval hrubé tematické okruhy, které by určovaly směr děje), pak detailizační (kdy by se sbíraly jednotlivé technologické a jiné nápady), nějakou úroveň postupovou (do které by se smysluplně všechny ty nápady setřídily) a konečně scénáristickou (to už by se sestavoval scénář). V další úrovni by se hotový scénář upravoval a porovnával by se dějově s dalšími díly, případně by se a posteriori vkládaly odkazy na díly pozdější do dílů prvních. Potom by byly scénáře hodnoceny čtenářsky a nakonec by se došlo k té dramatické části.

Severak: Problém je v tom, že ten Stopařův průvodce (s Ebenem) byl natočen v roce 1989 = v době hladu po jakékoliv sci-fi. Lidé kupovali/poslouchali/četli cokoliv se v socialistické zemi objevilo. Například kniha Den trifidů vyšla v nákladu 80 000 a jen se po ní zaprášilo. Dnes jsou náklady úspěšných sci-fi a fantasy pod 10 000 a většina zájmu se soustřeďuje na fantasy. Taky podle mě klesl počet posluchačů rozhlasu obecně.
Prostě rozhlasovou hru v provedení x dílů považuji za posluchačsky nezajímavou.