přidáno 11.06.2010
hodnoceno 4
čteno 1955(13)
posláno 0
Snídáme duše našich
úplně prvních lásek
a učíme se nenávidět
muže co je milujeme.

V zájmu emancipace
hodíme trnovou korunou
a dnešní rum si zaplatíme
poprvé dočista samy.

Vděčná za tu něhu,
co ti padá ze rtů,
když mi stíráš z tváře
kapky slaný vody.

Jako maják na moři,
jako pravda na dně vína
jsou tvoje slova o štěstí,
co nás dvě jednou nemine.
přidáno 01.10.2014 - 14:26
Tos byla cela ty ... uzasny!
přidáno 18.04.2013 - 12:14
kráááááásna
přidáno 14.06.2010 - 21:18
Mooc krásně napsaný....
přidáno 14.06.2010 - 11:58
Čtu to po několikátý...se známe nebo co? ;-) Strrrrašně hezký....je až neuvěřitelný, jak blízko k sobě ty dvě protipólny emoce, láska a nenávist, mají... Nechci nenávidět, chci zapomenout....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
JANIČČINA** : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ○MALÝ PRINC**
Předchozí dílo autora : NEMÓDNÍ*

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming