|
...*
 22.04.2010 3 1571(24) 0 |
nikdy nenasazený klobouk
dvakrát latté do kelímku, prosím
opuštěná duše zmítající se
na jednom pustém místě ve vlastní hlavě
hlavně zapomenout
nebo spíš
nikdy nenechat své srdce úplně rozlomit
prsty na vzduchových pražcích
hrající sonátu tmavnoucího nebe nad Prahou
zakázané sny při světle pod peřinou
a přátelství muže a ženy a kytary
ohraný námět, který nikdy neomrzí
lidé, kteří omrzí až příliš rychle
nacházení pochopení v tichu nad stolem
v rozsypaném popelu od zdražených cigaret
karneval masek po celý život
úsměv a umělé štěstí v očích
vlastní svět uvnitř sebe
a skrývat se, dokud nebude po všem
a po všem bude v momentě
kdy skončíme my
naše objímání kolen a
vyčerpání z věčného pochybování a promítání
vzpomínky na to, co se stalo jsou bolestivé,
ale vzpomínky na to, co se nestalo
bolí ještě víc.
nenávist ke světu
a k sobě samým
hroutící se zeď
a za ní představa ráje
poslední sbohem.. a pak dva výstřely do noci.
dvakrát latté do kelímku, prosím
opuštěná duše zmítající se
na jednom pustém místě ve vlastní hlavě
hlavně zapomenout
nebo spíš
nikdy nenechat své srdce úplně rozlomit
prsty na vzduchových pražcích
hrající sonátu tmavnoucího nebe nad Prahou
zakázané sny při světle pod peřinou
a přátelství muže a ženy a kytary
ohraný námět, který nikdy neomrzí
lidé, kteří omrzí až příliš rychle
nacházení pochopení v tichu nad stolem
v rozsypaném popelu od zdražených cigaret
karneval masek po celý život
úsměv a umělé štěstí v očích
vlastní svět uvnitř sebe
a skrývat se, dokud nebude po všem
a po všem bude v momentě
kdy skončíme my
naše objímání kolen a
vyčerpání z věčného pochybování a promítání
vzpomínky na to, co se stalo jsou bolestivé,
ale vzpomínky na to, co se nestalo
bolí ještě víc.
nenávist ke světu
a k sobě samým
hroutící se zeď
a za ní představa ráje
poslední sbohem.. a pak dva výstřely do noci.
16.05.2010 - 04:46Ano,skutečně bezvadné kontrasty a ty obrazy jsou vážně moc fajn.Četlo se mi to moc dobře.Díky a jen tak dál!:))
24.04.2010 - 08:11vzpomínky na to, co se stalo jsou bolestivé,
ale vzpomínky na to, co se nestalo
bolí ještě víc.
!
krasny kontrasty... libi se mi, jak to zacina normalne ve dva vystrely se to obrati az ke konci... libi se mi to moc... krasny obrazy, obraty:)
nikdy nezklames:) *
ale vzpomínky na to, co se nestalo
bolí ještě víc.
!
krasny kontrasty... libi se mi, jak to zacina normalne ve dva vystrely se to obrati az ke konci... libi se mi to moc... krasny obrazy, obraty:)
nikdy nezklames:) *
22.04.2010 - 19:59Konečně jsem si zde zase jednou mohl přečíst něco tak krásně poetického, plného úžasných obratů. Děkuji za takové čtení :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
hnědý oči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : klavír, kytara.. noční imaginace.
Předchozí dílo autora : kytarovej úsměv
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
