Ranní

Proč ti ptáci zpívají?
To se chtěj všichni najednou pářit?
Nebo jen tak zívají?
Když máš ráno komu kávu vařit
Na billboardy politiků plivají
Držky umaštěné

Buch buch, buch buch
Jsi tak krásná když klidně spíš
Občas se převalíš a dál si jen tak sníš
Ráno si vyprávíme sny a pak se milujeme

Ale teď jsi ještě v jiném světě
Můžeš být v Panamě a můžeš lítat na raketě
Včera jsem snědl Marsku obyvatelce Venuše
A na přívozu s námi jel kulhavý vlkodav Cháron

Všechny výlety s tebou jsou nádherný
Procházíme se po vlastních nitrech
Víš o mě věci, který nikdo neví
Nádech, výdech, nádech, výdech

Bílý polštář a na něm jsou
Žluté tečky, hnědé tečky, srdíčka
Prameny vlasů z přezrálých kaštanů
Trikolora schovaná za víčky tvé svíčky
Červená košilka se žirafou opisuje tvoje křivky

Žlutavý lem za obzorem
Z okraje ráje rojím se do kraje
Je příliš brzo, ještě se k tobě zachumlám
Chtěl jsem o tobě napsat báseň, ale...

A už to tu štěbetá....
„Míšo v kolik nám to jede?
Ach jo, svět počítačů a techniky
Konec poezie a lyriky
V Dobřanech se ti bude líbit
Ty vole to je fotr v devět večer jde spát a od šesti od rána tu straší..
Nechce se mi vstávat, nikam nejedu“

Krásnej monolog
Doufám, že je někdo taky tak šťastnej

Kam jdeš?
Čůrat a umet si hubu
Oba jsme tak nějak „vostřejší“