03.11.2009 3 1393(18) 0 |
Netřeba šípů k zásahu,
netřeba terče ke střílení.
Stačí slova
dvě, tři nebo čtyři...
Slova, jež zazní
z Jeho úst a
ponesou se ve Vzduchu ... jeho milovaném ...
a dolehnou k mým uším.
Ale ještě dřív než
se tak stane, dřív
než projdou do mozku,
se dotknou mé duše.
Cítím, jak se mi zarývá
ostrý hrot do srdce.
To nepříjemné teplo
mi říká, že je to pravda.
A ta nejistota, ze které
chce se mi křičet a
na všechny strany
koulet zaslzené oči...
...Ale to nemůžu...
...To mě ničí...
04.11.2009 - 00:59
přijde mi to docela neuspořádané, žádné nové věci vše řečeno milionkrát ve stejné formě...a tohle navíc takové moc dětské, možná až moc sladké...jako by tady chyběla ta dřeň...a jinak držím palce ať tě to nezničí...
03.11.2009 - 23:17
nekoulej;) a nebo víš co? vykoulej to a počkej si na ty slova co hřejou na duši jako jarní slunce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přímá rána do srdce... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Elegance
Předchozí dílo autora : Černobíle barevná