JINOVATKA

Střecha slyší dupot myší,
kontajnérům krysy píší,
jinovatku tlapky křísí,
ve vodní a vzdušnou říši

Starým hradům kámen viklá,
zuby starých lidí!, křikla,
pod sklepením žít si zvykla,
ve sklenici bordó cvikla

Letí letí kapka z nebe,
jinovatka děti zebe,
za nehty maj táboráky,
na oknech aut klikyháky

Umělec mění umění,
chladí si čelo zpocený,
na okno přitiskne vrásky,
pod parapetem jdou lásky

Šílený křičí z garsonky své,
nechte kus lásky pro svobodné,
pěna z úst zkapává na chodník,
na řasy schytal to podvodník

Bělostné jiní tě chladí,
básníka oko chlad hladí,
čárá nehtíky na zmrzlé,
ledy pod bříšky, rozmrzne!

Roztála pod bříšky prstíčků,
nekonečně ztuhlá dívka,
prohřívám OU další vrstvičku,
pod střechou chroupe si myška