nikdo ji nehraje tak jako on
přidáno 20.10.2009
hodnoceno 4
čteno 1628(24)
posláno 0
padající listí do zaprášenejch ulic
ptáci svobodní tak, jak můžou být
jen proti šedýmu nebi
knoflíky ve vlasech a
myšlenky ve vzduchu,
na ten se totiž píše nejlíp.

už jen pár dní a pár let a
najdem to, co jsme hledali
už od začátku
ještě nevim, co to bude,
ale bude to to nejlepší.

zmrzlý nohy a nedopletená šála
hozená na posteli bez trochy pochopení
vystydlej čaj ze včerejšího odpoledne
pár prázdnejch lahví z minulýho roku a
prášky už taky došly.

{nový už nechci
už nechci zapomínat
už nechci předstírat, že se nic neděje
už nechci žít v tom zrcadle vlastních lží
takže tady stojím bez pilulkový zdi
a položte mě.}

jedna cesta tam a
už žádná zpět,
tak to chodí v němym světě.

layla

a jedno klišé "miluju tě, hlupáčku"
přidáno 28.10.2009 - 15:35
krásné
přidáno 21.10.2009 - 18:53
miluju tě není klišé, když u toho člověk špulí rty tak akorát (bohužel to moc lidí neumí a pak to klišé bolí jak facka:);)

hezky pocitová!
přidáno 21.10.2009 - 17:04
druhej odstavec je mi blizkej..fakt dobre napsanej..

a myslim si, ze miluju te neni klise..
přidáno 21.10.2009 - 16:55
jo. libi se mi. i kdyz trosku klouze po povrchu, vim, co pro tebe znamena.
*drz se, laylo*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
layla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : skupina schovaná v kapse
Předchozí dílo autora : rozmáčený úsměvy pod oknem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming