Pro mou drahou matičku - nesnažte se pochopit, je to nepochopitelné
přidáno 20.03.2009
hodnoceno 3
čteno 2371(13)
posláno 0
Dítě otravné co hrálo si na matku,
přitom by klidně,
třebas i za babku,
vzalo si na mě kovovou lopatku

S lopatkou běželo na jakýs kopeček,
kde pro mě kopalo nevelký hrobeček
a s tváří umrlou křičelo hej helou

Já lekla se osudu,
co dítě jež matkou je pro mě chystá,
lapla jsem chlápka,
jenž tváří se jako policista

Ona je blázen,
křičím a ječím

Matka která dítě je,
tady klečím,
číhá tam s lopatkou,
prosím a brečím

Policajt velký to muž činu,
bez bázně zavrčí na lopatku matčinu,
pak krokem dlouhým a s pěstmi zaťatými,
blíží se k matce,
já leknu se,
snad ublíží jí?

Vrhnu se před matku,
seberu prokletou kovovou lopatku,
a praštím jí toho chlapa po zadku

Dítě nezbedné,
které mou matkou je,
bude mi oddané,
neb já jsem ten hrdina,
co všechny proklíná,
když na matku mou,
ženou se s pěstí zaťatou
přidáno 03.04.2009 - 19:09
Já myslím, že to nemůžete pochopit :) to je tak strašně divný, že víc to ani nejde:)
přidáno 20.03.2009 - 23:44
Pochopil jsem to? Spíš ne než ano, ale rozhodně tě podporuji v psaní takových "osobních" věcí :)
přidáno 20.03.2009 - 21:22
asi tomu rozumím..:-), je právo dítěte, je právo matky..nepochopitelné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Óda na matku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hymna opilcova
Předchozí dílo autora : Jsem...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming