hm ... tak něco málo opraveno ... šup sem s připomínkama
15.02.2009 7 1699(20) 0 |
Zdá se, že jsem se
ještě jednou rukou
pořád držela břehu.
Teď skáču po hlavě,
oči zavřu – ještě mám strach.
(mé nitro volá
tichá slova,
pak je i zašeptám)
Cítím jen teplo a něhu,
(a trochu plyn)
když u tebe procitám,
jsem doma
a místo strachu
radost mám.
(a slova jdou již lehce ven)
Učíš se rychle,
už umíš mnohem lépe - co a jak
(avšak prociť i tu malou změnu,
je mnohem více otevřeno).
Všemi smysly i slovy,
co mají vláhu i váhu
do mého nitra
nežne pronikáš.
Srdcový orgazmus,
vlny, co hrudí škubají
a po té burácející smích
-
z té krásy
rosu v očích máš.
Vpíjím se do tebe -
tu chvíli si dlouze vychutnáš.
.
.
.
Tak
a teď pojďme
(neříkej, že nechceš)
teď můžeme ukojit
i chtíč
-
k sejfu víš již heslo
a máš svůj klíč.
-
Je na Tobě, co do své banky
uložíš.
ještě jednou rukou
pořád držela břehu.
Teď skáču po hlavě,
oči zavřu – ještě mám strach.
(mé nitro volá
tichá slova,
pak je i zašeptám)
Cítím jen teplo a něhu,
(a trochu plyn)
když u tebe procitám,
jsem doma
a místo strachu
radost mám.
(a slova jdou již lehce ven)
Učíš se rychle,
už umíš mnohem lépe - co a jak
(avšak prociť i tu malou změnu,
je mnohem více otevřeno).
Všemi smysly i slovy,
co mají vláhu i váhu
do mého nitra
nežne pronikáš.
Srdcový orgazmus,
vlny, co hrudí škubají
a po té burácející smích
-
z té krásy
rosu v očích máš.
Vpíjím se do tebe -
tu chvíli si dlouze vychutnáš.
.
.
.
Tak
a teď pojďme
(neříkej, že nechceš)
teď můžeme ukojit
i chtíč
-
k sejfu víš již heslo
a máš svůj klíč.
-
Je na Tobě, co do své banky
uložíš.
08.03.2009 - 10:46
chápu...já jsem také v komentáři obsah příliš nerozebírala...jen jazykovou stránku...Jsou to jen takové postřehy z pohledu čtenáře...nic víc nic míň...navíc v anotaci píšeš o připomínkách...tak jsem jich pár napsala...
Je mi jasné, že vlastní zážitek je vlastní zážitek...a tak není důležité jen vyznávání slovy, ale i tělem a celou duší...
Je mi jasné, že vlastní zážitek je vlastní zážitek...a tak není důležité jen vyznávání slovy, ale i tělem a celou duší...
07.03.2009 - 19:43
z mého úhlu pohledu, je tahle báseň hodně intenzivní
a všechny slová mají svůj význam
a všechny slová mají svůj význam
07.03.2009 - 19:39
hm, obávam se, že jsi nepostřehla "gradaci"
třeba např.
"(mé nitro volá
tichá slova,
pak je i zašeptám)"
je pro mně hodně silný prožitek ...
pro mně je zásadní rozdíl něco cítit,
uvědomit si, co cítím -
najít odvahu to alespoň zašeptat
a pak třeba zjistit, že to dovedu i říct nahlas
nebo dokonce zakričet
a nejspíš, to tam nevnímáš, tak jako já,
protože si něco podobné nezažila
- šťastná to žena
třeba např.
"(mé nitro volá
tichá slova,
pak je i zašeptám)"
je pro mně hodně silný prožitek ...
pro mně je zásadní rozdíl něco cítit,
uvědomit si, co cítím -
najít odvahu to alespoň zašeptat
a pak třeba zjistit, že to dovedu i říct nahlas
nebo dokonce zakričet
a nejspíš, to tam nevnímáš, tak jako já,
protože si něco podobné nezažila
- šťastná to žena
05.03.2009 - 22:26
Je to hodně rozvolněné....a tím méně intenzivní...co do prožitku čtenáře...
některé motivy se hodně opakují- třeba slovo, říkat, volat, šeptat...nebo mít...
navíc v prvním trojverší násobíš informaci použitím...že doteď, ještě, pořád...stačilo by použít jedno a smysl by se nezměnil...
některé motivy se hodně opakují- třeba slovo, říkat, volat, šeptat...nebo mít...
navíc v prvním trojverší násobíš informaci použitím...že doteď, ještě, pořád...stačilo by použít jedno a smysl by se nezměnil...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyznání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Húúúúm
Předchozí dílo autora : Pátek - třináctého
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)