Počkej na jinej svět

Já věřila jsem v pohádku
co konec nezná
Já hledala svět v pozlátku
co krásu nemá

Omlouvám své chyby
sama před sebou
Stala se ze mě parodie na život
a komedie o víře v budoucnost

Jsem černý anděl
hledám bílé světlo
Řekni, kam jsi se poděl
co lásku tvou smetlo?

Chybujeme z přesvědčení,
že děláme správné věci
Každej sám s nataženýma rukama
kráčíme vstříc neznámu

Když uděláš krok blíž
můžem kráčet spolu, víš?

/Co když i to,
co děláš,
že nechceš,
je ta nejvetsi chyba?/

Schovám polibek do své dlaně..
Počkám až mou ručku schováš do té své..
Pak bude konečně zase jinej svět
Zamilovanej a šťastnej