Mít křídla nestačí

Chci žít! Slyšíš! Chci žít! Žít … Bez věčných příkazů, zákazů, nesmyslných připomínek. Chci žít…

Jsem jak vězeň ve vlastní zámku, mám volnosti jako málokdo a přitom jsem tím víc na řetěze. Jsem svobodná bytost myslící vlastní hlavou, tak mě nechte konečně jít a být tím, čím jsem a čím chci být. Nechte mě milovat, jásat, skládat básně a třeba i nenávidět, když to bude potřeba. Nechci být nevděčná, chci být jen svá – svá vlastní. Chci dělat svoje vlastní chyby, abych mohla mít o to větší radost ze svých pokroků. Nechci být jen mechanickou kopií. Já jsem já! Ani dobrá, ani špatná, jen jiná. Nedokonalá, učící se a ve snaze vzlétnout stále strhávaná řetězem nesmyslných povinností. Nechci přijít i o ty poslední zbytky citů, které umím projevovat. Chci skákat lidem kolem krku, chci jim umět říct, že je mám ráda. Tak mě přestaňte svazovat a nechte mě jít si svou vlastní cestou.

Nechte mě jít dál a já se vrátím...