|
(P.)......přemýšlení bez veršů...
 14.12.2008 4 1666(17) 0 |
Jaká to jehla do srdce mě tě vetkla??,
Že tu nit vypárat nelze…
Tak pevné stehy(!),
Ale proč a nač?
Vždyť zbývá tu jen
ticho a můj téměř pláč…
Je to tajemství!
Vždyť
s tebou nic zítřek nemá,
já dobře to vím!
A já musím zůstat němá!
Tak proč stále při tobě stojím??
To nepochopím!
Kdo mi tě všil do srdce tou zlatou nití?
Vím, že i bez tebe slunce svítí
A já bych tu asi už neměla čekat a plát…
Proto „Kdo tu nit přestřihne?“,
Teď zkouším se ptát.
Že tu nit vypárat nelze…
Tak pevné stehy(!),
Ale proč a nač?
Vždyť zbývá tu jen
ticho a můj téměř pláč…
Je to tajemství!
Vždyť
s tebou nic zítřek nemá,
já dobře to vím!
A já musím zůstat němá!
Tak proč stále při tobě stojím??
To nepochopím!
Kdo mi tě všil do srdce tou zlatou nití?
Vím, že i bez tebe slunce svítí
A já bych tu asi už neměla čekat a plát…
Proto „Kdo tu nit přestřihne?“,
Teď zkouším se ptát.
14.12.2008 - 19:32Tohle by chtělo pokračování - to znamená odpověď na položenou otázku. Tu nit přece nemůže přestřihnout nikdo jiný, než ty sama. Jen najít patřičnou dávku odvahy, že? Jinak dobře vyjádřené myšlenky, ale zkus je opravdu ztvárnit do nějakého konce!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zlatá nit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Úleva
Předchozí dílo autora : Cesty světla a tmy
