|
Neměli bychom žít jen z minulosti, ale dívat se do budoucnosti...
 10.12.2008 1 1225(7) 0 |
Sedím a hledím do neznáma
vteřiny zběsile prchající
Můj stolek lehce zaprášený
hrdě a důstojně tu stojí
pyšnil se výstavičkou mojí
teď je však lehce obroušený
Všechno se změnilo
květiny ve vázách dávno již povadly
lístečky okvětní všechny jim opadly
barvičky dřeva zcela už ochably
Všechno se ztratilo
i starý ozdobný rám s fotkou
kde jsme my
- ještě spolu
Tu fotku jsem zničila
stejně jako lásku naší
ze světa zmizela
Pak přišla další a zas další
Sedím a hledím do neznáma
vteřiny zběsile prchající
Teď přijde na řadu i ten stolek
(zničím ho)
… chci začít konečně žít …
Odpoutávám se od vzpomínek
vteřiny zběsile prchající
Můj stolek lehce zaprášený
hrdě a důstojně tu stojí
pyšnil se výstavičkou mojí
teď je však lehce obroušený
Všechno se změnilo
květiny ve vázách dávno již povadly
lístečky okvětní všechny jim opadly
barvičky dřeva zcela už ochably
Všechno se ztratilo
i starý ozdobný rám s fotkou
kde jsme my
- ještě spolu
Tu fotku jsem zničila
stejně jako lásku naší
ze světa zmizela
Pak přišla další a zas další
Sedím a hledím do neznáma
vteřiny zběsile prchající
Teď přijde na řadu i ten stolek
(zničím ho)
… chci začít konečně žít …
Odpoutávám se od vzpomínek
07.02.2009 - 16:52zdrobněliny nepůsobí dobře... lístečky, barvičky, výstavička... nevím jak to popsat, ale prostě to nezapadá do ostatního textu... gramatické rýmy tomu taky nepřidají (povadly/opadly/ochably) ... a navíc někde rýmuješ jako o závod a jinde to vypadá jako pokus o volný verš... takže tentokrát se mi to nelíbí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Léthé vzpomínek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na zrezivělém kolotoči
Předchozí dílo autora : Tak bývá ti úzko...
