 26.11.2008 6 1411(19) 0 |
Ráno
Od dětských postýlek
Propocených pyžam
Proslzených kapesníků
Probděných nocí
Kdy ráno přináší vysvobození
Nesmíš říct co vidíš, co cítíš
Nikdo ti nevěří, tak ses naučil lhát
Chodíš po ulici zjizvený
Naučil ses skrývat své rány
Jen krvavé stopy tě prozradí
Vědomě pácháš pomalou sebevraždu
A toužíš potkat svého vraha
Smrt je sestrou lásky
Stejně bolí, když nás opouští
Ty co jsme milovali
Od dětských postýlek
Propocených pyžam
Proslzených kapesníků
Probděných nocí
Kdy ráno přináší vysvobození
Nesmíš říct co vidíš, co cítíš
Nikdo ti nevěří, tak ses naučil lhát
Chodíš po ulici zjizvený
Naučil ses skrývat své rány
Jen krvavé stopy tě prozradí
Vědomě pácháš pomalou sebevraždu
A toužíš potkat svého vraha
Smrt je sestrou lásky
Stejně bolí, když nás opouští
Ty co jsme milovali
03.12.2008 - 20:00osobně mi tam neladí že je to takové pusté moralizování. taky je mi celkem cizí tenhle nihilismus.
26.11.2008 - 17:12Mě se právě líbí moc. Dokonce tak, že jsem ji dala do záložek. Je v ní něco, co mě zaujalo - spíš pocit, možná právě proto.
26.11.2008 - 17:11Tahle mi úplně nesedla, možná je to dnešní náladou, ani vlastně nevím proč. A přestože je zajímavá, dneska nějak nezapůsobila. Snad jindy.:o)
26.11.2008 - 12:11Stará pravda, ale vždycky zabolí... po dlouhé době jedno z děl, které se mi opravdu líbí... skvěle zvládnutý volný verš, báseň má skvělý rytmus, nikde se nezadrhne a je i tak správně dlouhá... prostě ano, takhle mi to sedí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
