 16.11.2008 4 1067(23) 0 |
Propast mrtvých srdcí
Stojíš nad propastí
Odhazuješ moje city
Já se nevzdávám
Stále ti nosím nové
Až se srdce vyčerpá
Odhodíš mě k nim
Polámaným citům
Do propasti mrtvých srdcí
Stojíš nad propastí
Odhazuješ moje city
Já se nevzdávám
Stále ti nosím nové
Až se srdce vyčerpá
Odhodíš mě k nim
Polámaným citům
Do propasti mrtvých srdcí
26.01.2009 - 18:28bolestné to sice je... ale zpracování je bohužel tak obyčejné, že to všechno zaniká...
26.11.2008 - 12:16Velice poetické... možná by této básni neškodilo trochu delší zpracování, ale jako momentka je to pěkné... dlouho jsem nenarazil na někoho, u koho by mě zaujala tři díla po sobě... =)...
17.11.2008 - 03:10Díky za komentář, lepší je spřerážet srdce, nežli ruce :-) Ale je to o důkazech lásky, které stále někomu přinášíme, nikoliv o "opovrhování". Po každém důkazu přichází další a další.
16.11.2008 - 23:16S každým odhozeným citem odhazuješ mužství.Nedovol nikomu aby opovrhoval tvými city.!A odhazovat do propasti,to bych se prala a to jsem žena ruce bych mu zpřerážela!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Propast mrtvých srdcí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Panence makové
Předchozí dílo autora : Čas
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o Mamka :Osoba po které jsem zdědila básnické střevo.
