bez
přidáno 26.10.2008
hodnoceno 3
čteno 1221(18)
posláno 0
stromů usínání
na polštáři chladu
podzim tichounce do houslí vlez

v soumraku zní
to dřeva sténání
a kouř ze starých komínů
k zemi padá vyčpěle

zas tě vidím

vypadáš dospěle
z kapsy vytahuješ
kus mé minulosti

že mi ji vrátíš
ach tak
že by bez bolesti?

až stromy vydechly
svůj dech nesmělý
a smyčec se svezl
dutě po strunách

takové ticho

nechci ji zpátky
čas nejde vrátit
pomni, jsi jenom
prach

stromů usínání
v dřevěném kabátě
už vím, že nechci
ale hledám tě...
přidáno 15.11.2008 - 22:33
Druhá sloka, druhá sloka. :-)
přidáno 05.11.2008 - 14:14
krásný třetí verš...;) a pak předposlední sloka...pěkné...*
přidáno 26.10.2008 - 20:47
Hloubku moudrosti v sobě měl i Nicolo Paganini
(proto jeho tón tak úchvatně zněl)..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stromů usínání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Prostý den
Předchozí dílo autora : Báseň bez názvu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming