|
..............
 02.10.2008 5 1645(22) 0 |
Kopce rozčísnuté na pěšinky
rozmařile žloutnou na povrchu.
Zatím bez vzpomínky
dech v podzimním tichu.
Sčítání listů jako v pohádce
v posledním letu tanečních piruet
na zemi měkké koberce
šustivě se vrací zemi zpět.
Hřejivé ticho houstnoucí rzi
vlhko zachycené ve vlasech.
Období sčítání, kdy člověka mrzí
i promlčený neúspěch...
Střídání stínu ve slunečních tůních
bezdechý úžas lesa pryskyřic.
Stále nové cesty a nové nacházení
jistota ztrát už neznamená nic.
rozmařile žloutnou na povrchu.
Zatím bez vzpomínky
dech v podzimním tichu.
Sčítání listů jako v pohádce
v posledním letu tanečních piruet
na zemi měkké koberce
šustivě se vrací zemi zpět.
Hřejivé ticho houstnoucí rzi
vlhko zachycené ve vlasech.
Období sčítání, kdy člověka mrzí
i promlčený neúspěch...
Střídání stínu ve slunečních tůních
bezdechý úžas lesa pryskyřic.
Stále nové cesty a nové nacházení
jistota ztrát už neznamená nic.
22.10.2008 - 14:57pěkné myšlenky a obrazy...jen místy nesedí rytmika a rýmy...ale poslední sloka ta je nádherná...i ta fotka je příjemná...*
04.10.2008 - 20:55podzim...
strom ztrácí listy
člověk iluze,
jaro přínáší nové...
tedy listy určitě
strom ztrácí listy
člověk iluze,
jaro přínáší nové...
tedy listy určitě
03.10.2008 - 07:43No to je nádhera!!!
Úžasně ses mi trefila "do noty", díky!!!!! Dala bych 200, když by to šlo:-)
Úžasně ses mi trefila "do noty", díky!!!!! Dala bych 200, když by to šlo:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pod*zimní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Křehké nádechy
Předchozí dílo autora : Dnes je to rok....
