E
přidáno 24.09.2008
hodnoceno 4
čteno 1478(25)
posláno 0
Kam jdu svíce zhasínají
a temnota mě provází.
Temnota je v duši.
Sny skutečnost roztínají,
jako růže do vází,
které lásce sluší.

Kam jdu růže vadnou
a radost z očí mizí.
A tma se mnou chodí
tam, kde city chladnou,
kde jsou všichni cizí.
Tak tam si mě vodí.

Kam jdu smutek nosím
s sebou jako plášť,
co sundat nejde.
Jen o okamžik prosím,
abych neznal pouze zášť,
z níž sotva něco vzejde.

Kam jdu světlo hasne
a zaniká múza.
Ni plamínku tam není.
Žádné svíce spásné.
Kolem jenom hrůza,
což se těžko změní.

E
přidáno 17.12.2008 - 00:00
Puero, řek jsem si, což si zase po čase přečíst něco od potulného barda Eriena? Přiznám se, že styl tohohle zasněnce s tváří jako měl zamlada David Gilmour, Tebe, je mi poněkud vzdálen, je to dost folkový styl, který se hodí do písniček. I tahle k nim patří. K pomalé klavírové rytmice. Dychtí z toho patos a fantasmagorie,....no a to já můžu.
přidáno 24.09.2008 - 15:04
Moc hezky napsané, ač já tam stále vidím... v té tmě veliké světlo, které prochází zkouškami, aby sílilo a sílilo... Oni už "tam nahoře" moc dobře vědí, proč a nač:-)
přidáno 24.09.2008 - 13:53
snad zhasínají jen průvanem z podkabátu...*
přidáno 24.09.2008 - 13:35
třeba zase bude líp.. jednou...
krásná...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam jdu svíce zhasínají : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jak chutná život
Předchozí dílo autora : Muž s maskou

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming