přidáno 08.03.2025
hodnoceno 5
čteno 30(4)
posláno 0
Já touhu mám vlčí
i ukrutnej hlad,
les tajemně mlčí
a roste mi dráp.

Ve vlka se měním
když slunce jde spát,
pak zuby své cením,
kterak račte znát.

Mne prokletí stíhá,
že hlad jak vlk mám
i svědomí tíha,
když zas podléhám.

Laň štíhlou teď lovím,
ta osud svůj zná,
ač uvnitř se zlobím,
silná kletba má.

Mne láska jen spasí,
leč těžké mít rád,
když zlo ve mně kvasí,
chci kousat a rvát.

Být hladovým vlkem
bude úděl můj,
jen ve dne jsem klukem,
pak prchám v svou sluj.


Vlkodlakem jsem drahnou chvíli
myšlenkou tou má mysl šílí...
přidáno 09.03.2025 - 00:25
Líbí ..
Špatně lovíš kámo
To chce hravou
Ale Ne laň
To chce vlčici
A pěkně dravou
přidáno 08.03.2025 - 23:41
Sci-fi, fantasy či metafora, líbí
přidáno 08.03.2025 - 18:37
Hezká, jen pozor na stříbrnou kulku.
přidáno 08.03.2025 - 16:39
Dandy: Díky! :-)
přidáno 08.03.2025 - 14:05
Povedená.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Já touhu mám vlčí! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Nechovej se jako trdlo!

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming