věnováno
přidáno 02.03.2025
hodnoceno 2
čteno 67(11)
posláno 0
V rozpažených očích

sahala mu do klokočí

bolest se komíhá na hrazdě skutečnosti

---

někdy keři odstřihávala větve s perokresbou ptáků

dovnitř i ven

šeptala mu

věříš? ještě mi věříš?

---

sek ji za ret

urval krví

rouhala se

on se kurvil

---

až přijdeš a budeš bosá jako únik hnaný větrem

bosá jak boty bez kotníků na verpánku

bosá pod kuličkou hovnivála se vší tou všivou touhou co je nám malá

vyklíčím pro tebe prsty se skořicí

budou houpat les s práchnivějícím tělem

les s ukousnutou něhou šelem

tmu s obličejem

---

---¨

---
přidáno 03.03.2025 - 09:35
Ty jo, začátek navnadí a pak se to zvrtne trochu jinam, tam kam nechceme...skvělé obraty a celkově zapůsobila
přidáno 02.03.2025 - 18:26
Hustá ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
28-12-2024 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : někdy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming