Vzpomínka na moje milované rodiče.
![]() ![]() ![]() ![]() |

Jsou to oni,
kdo nás první sevřeli v náručí,
vedli nás cestou, kterou nikdo jiný nevidí.
Oběti pro nás přináší,
láskou zahání mráz,
v očích jich světlo,
co nikdy nehasne,
pro nás vždy znovu a znovu vzplane.
Jsou to rodiče, kdo dali nám svou tvář.
Učí nás smíchu,
slzám i naději,
v každé chvíli jsou tam,
kde je potřebujeme.
Nezapomeňte,
jakou hodnotu v sobě nosí,
rodiče, co nás svým srdcem vždy k lásce prosí.

Jen dávat dál, co jsme dostali a jestli to vůbec dokážeme. Celoživotní dluh a vděk.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dali nám svou tvář : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrcadlo dění
Předchozí dílo autora : V rytmu noci