Vzpomínka na moje milované rodiče.
přidáno 21.02.2025
hodnoceno 6
čteno 34(4)
posláno 0



Jsou to oni,

kdo nás první sevřeli v náručí,

vedli nás cestou, kterou nikdo jiný nevidí.

Oběti pro nás přináší,

láskou zahání mráz,

v očích jich světlo,

co nikdy nehasne,

pro nás vždy znovu a znovu vzplane.



Jsou to rodiče, kdo dali nám svou tvář.

Učí nás smíchu,

slzám i naději,

v každé chvíli jsou tam,

kde je potřebujeme.

Nezapomeňte,

jakou hodnotu v sobě nosí,

rodiče, co nás svým srdcem vždy k lásce prosí.
přidáno 21.02.2025 - 22:57
Miňko : děkuji Ti moc !
přidáno 21.02.2025 - 22:43
Tak v tom je opravdu hloubka a smysl...
přidáno 21.02.2025 - 21:42
Psavec : ano, také jsi to hezky napsal, díky !
přidáno 21.02.2025 - 21:32
Hodnoty, které jsme dostali musíme předat dál.
přidáno 21.02.2025 - 16:55
Mlčeti Zlato : napsal si to krásně a výstižně, děkuji !
přidáno 21.02.2025 - 16:37
Jen dávat dál, co jsme dostali a jestli to vůbec dokážeme. Celoživotní dluh a vděk.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dali nám svou tvář : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : V rytmu noci

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming