přidáno 19.02.2025
hodnoceno 5
čteno 37(9)
posláno 0
Už je to dlouho, co jsme se smáli,
jsi daleko – a přesto tak blízko.
Někdo, kdo mi rozuměl,
aniž by mě doopravdy znal.

Utekly noci, co mizely v tichu,
loučili jsme se, když svítalo.
Oči nevyspalé, smích pořád stejný,
ztracený v čase, co dávno už plynul.

Píšu a nevím, zda básně umím - zda slova stačí,
snad někde tam, kde osud tě skryl,
jdeš dál svou cestou a našel jsi klid.
přidáno 21.02.2025 - 09:18
leoniketes : opravdu krásná báseň, plná emocí a nostalgie
přidáno 20.02.2025 - 12:57
Zaujala...
přidáno 20.02.2025 - 12:32
Jen piš, to pomůže.
přidáno 20.02.2025 - 08:22
Pěkné.
přidáno 20.02.2025 - 06:38
Pěkné. Taková terapie psaním.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming