přidáno 11.01.2025
hodnoceno 0
čteno 7(0)
posláno 0
Den co den tě vítá každodenní, ubíjející realita?Tíhu života musíš nést a tak ráda by ses ještě dotkla hvězd?...Jsi jak růže pokropená ranní rosou. Chtěl bych tě potkat nahou a bosou na paloučku v lesním tichu, s tebou prožít alespoň chvilku nádherného hříchu.Chtěl bych ochutnat tvůj horký klín,omamnější než stovky vzácných vín a dívat se jak se tvá broskvička touhou otevírá,jak když se rozvíjí růžička.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming