|
Životní situace
 10.01.2025 8 147(9) 0 |
To, co se děje, je jakoby trest boží,
kdy obloha ztemní a hustá mlha zemi zahalí.
Lidé kráčí jako stíny,
jejich srdce tíží nevyslovená břemena.
Každý krok jako stopa z hlíny,
každý pohled zpátky, dotek samotného pekla.
Ale v temnotě se začne objevovat světlo naděje.
Malý plamínek odvahy, který tváře rozzáří,
těm, co víru neztrácí.
Je to výzva k překonání vlastních strachů,
nalezení síly uvnitř sebe.
A tak, i když je svět zahalen temnotou,
každý z nás může být světlem,
které prozáří cestu svou.
10.1.2025
12.01.2025 - 23:11Mám osobně sklony nebrat věci vážně ale neztrácet naději je jediná cesta která má smysl...
10.01.2025 - 18:35Ano světlo naděje je zapotřebí.
Co vice si přát výce duší v probuzení.
Srdečnosti a úcty k vykonaným činů.
Pak nebude špatné vejít v dešti do kaluží.
Co vice si přát výce duší v probuzení.
Srdečnosti a úcty k vykonaným činů.
Pak nebude špatné vejít v dešti do kaluží.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nebe, peklo, ráj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slzy strachu
Předchozí dílo autora : Život plyne jako řeka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
desde [17], Desdemona La Rochelle [16], pampeliška [13], Chardonnay [12], BarboraKollmanová [11], majoranka [11], Taru [10], myskasro [6], Maurí [6], 1cursedpoetry2 [5], Wolfie [4]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)
