Láska je moc, ne víc než ty

přes všechen strmý listopad
bych se nikdy nerozbila dobrovolně v kaluži
přes všechnu lásku
bych nikdy nedovolila
směšnou hru na honěnou

-
nikdy nikoho nestíhat
nehnat
každý je svobodný
ať už má cit schovaný pro tebe nebo ne
jestli chce odejít
ať zaprší
dej mu deštník co nejvíc děravý a napiš o tom báseň
nikdy se neponižuj
i když ti motýlci zní v kapse kalhot

-
každý má tvář zvláštně souměrnou
nenahraditelnou a svou
my ale víme
že po oblinách tváře city nejedou
rozhlédni se
všude tě zvou

byť na jeden večer zvládneš zapomenout

-

jeden by daroval ti ryby v orloji
další tě nadzvedl v kole života
jiný koupí brýle přes které uvidíš povahu hvězd
vyber si ze všech jen to nejlepší maso
pouč se a zasměj
i když dnes v noci víš že nikdo tak jako on
tě ještě nepřiblížil smrti

život je s tebou v kole taky
a keře stromy květiny a šneky po dešti
nikdo nedokáže hladit přes oči
tak jako ty

-

jak koloběh vody
pokračuj i ty
zamilovaní básníci budou vždy
se s tebou v kapsách
celá století o vášeň dělit
přes všechen podzim co zebe pod kožich
bychom se obě dobrovolně pod pánský oblek
nikdy nezazdily
přes všechnu lásku si každý den učešme vlasy
a dovolme si klid

ať už spíme nebo musíme jít
rozvětvi se sama pro sebe
ptej se co tě čeká
pokud se samotná dokážeš ukotvit v moři
a s úsměvem nad hlavou draka nést
je jedno
že ten
kdo tě dřív miloval se dnes jenom pitvoří

dokud si myslíš že si lásku zasloužíš
máš před sebou všechno

souznění
pachtění
trápení
chtění

a všechno co tě tvoří si nenech nikdy svléct
kromě tebe
víc už není