přidáno 15.09.2024
hodnoceno 8
čteno 60(10)
posláno 0
Minulost je prach
Jen do něj foukni a není tu
Dýchat prach minulosti
Je docela k zlosti
Až do morku kosti
Zlámaná srdce
pod tíhou prachu minula
nehojí se...
Jsou strnulá!

Rozvířená minulost
Dusí tě pořád dost
Sfoukni ten prach
Pod ním je už nový práh
Stačí pak vkročit
V proudu Teď nohu smočit
přidáno 17.09.2024 - 23:03
K zamyšlení.
přidáno 17.09.2024 - 14:12
Lokin: To děkuji a souhlasím :)
přidáno 17.09.2024 - 09:20
Můžeme si stále vracet břímě minulosti nebo žít v přítomnosti - to je naše volba :). Pěkné a nadčasové :)
přidáno 16.09.2024 - 13:34
Jsme zvyklí na ty težkosti, tak pak to jde nelehce...
přidáno 16.09.2024 - 08:54
To se tak snadno řekne.
přidáno 16.09.2024 - 08:46
Rozfoukaje toho prachu,
stejně víš,
že minulosti ani strachu
se nikdy nezbavíš.
přidáno 15.09.2024 - 18:24
Ano, sfouknout tento prach chce dost velkou silu
přidáno 15.09.2024 - 17:13
Kéžby to bylo tak lehké.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prach minulosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Odplouvá mrak

» narozeniny
prokešová [15], More Čapek [11], Vojta11331 [8]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming