Cestou .

Poslouchám básně ptačí.

Rehkové, soumraku hráči,

bažant pěšinkou jde k hřadu,

okvětní lístek ve svém pádu.

Šedá oblačnost 

jak ztvrdlá kůrka chleba.

Let jeřába, tak nízko, tak blízko,

jen, ach, mne nevnímá.

Z borovicového hvozdu 

doléhají trylky drozdů,

den k soumraku kráčí,

poslouchám dál

tu báseň ptačí.